Hlavní obsah
Prezident Miloš Zeman Foto: Dalibor Glück, ČTK

Neměňme Ústavu jen kvůli Zemanovým manýrům, usměrňují ODS ostatní politici

Změnit Ústavu a zrušit přímou volbu prezidenta jen kvůli chování Miloše Zemana není dobrý nápad. Shodli se na tom opoziční politici, které Novinky oslovily. S tím, že by se měla přímá volba hlavy státu zrušit, přišel v pondělí šéf nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala.

Prezident Miloš Zeman Foto: Dalibor Glück, ČTK
Neměňme Ústavu jen kvůli Zemanovým manýrům, usměrňují ODS ostatní politici

„Jsem konzervativní, jsem pro změny Ústavy jen v mimořádných situacích. Já sám osobně bych to nepodpořil,“ sdělil Novinkám předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Podle něj není dobré měnit Ústavu jen kvůli tomu, jak se chová jeden ústavní činitel. „Nejsem pro změnu jen na základě toho, jak se chová Miloš Zeman,“ uvedl Pospíšil. Prezident by se podle něj choval úplně stejně, i kdyby ho zvolil parlament.

Nepřímá volba prezidenta má podle Pospíšila také svá rizika, například různé nátlaky na zákonodárce.

Nechci měnit Ústavu kvůli Miloši Zemanovi
Marek Výborný, předseda KDU-ČSL

Podobně to vidí i šéf KDU-ČSL Marek Výborný. „Nechci měnit Ústavu kvůli Miloši Zemanovi, neměla by se měnit kvůli manýrům prezidenta,“ zdůraznil Výborný.

Diskusi o změně Ústavy se ale prý nebrání. „Můžeme se o tom bavit, ale nevím, zda bychom to podpořili, nebo nepodpořili. Každopádně zavedení přímé volby bylo jedno z nejkontroverznějších a nejhorších rozhodnutí politiků po roce 1989. Rozkolísalo to dělbu státní moci, se kterou se potýkáme dodnes,“ podotkl lidovecký předseda.

Politici vidí řešení u Ústavního soudu

Přímou volbu prezidenta by nerušil ani předseda hnutí STAN Vít Rakušan. „Měnit Ústavu jenom proto, že ji současný prezident nedodržuje a vykládá si ji více než volně, mi nepřijde vhodné,“ zhodnotil.

Podpořil by ale jednodušší volání prezidenta k zodpovědnosti. „Nynější systém je tak složitý, že žaloby se prezident fakticky bát nemusí ani při velkých přešlapech,“ uvedl Rakušan.

„Hnutí SPD prosazuje přímou volbu a odvolatelnost politiků, takže k ideálu chybí ještě zavést tu odvolatelnost a aplikovat tento způsob voleb i na poslance, starosty a hejtmany,“ odpověděl na otázku, zda zrušit přímou volbu prezidenta, lídr SPD Tomio Okamura.

Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa je taková změna námětem pro komisi pro Ústavu, která byla zřízena ve Sněmovně. „Jestli by došlo ke změně, těžko říct,” napsal Novinkám v SMS zprávě.

Lídr Pirátů Ivan Bartoš podotkl že prezident by měl být zodpovědný a způsob volby na tom nic nezmění. „To je, jako kdybyste chtěli kvůli tomu, že nefunguje Sněmovna, rušit volby do Poslanecké sněmovny, jak je známe,“ přirovnal Bartoš.

Přímou volbou podle něj k žádným změnám v kompetencích prezidenta nedošlo, pouze odpadla jeho jistá zodpovědnost vůči parlamentu. „My se kloníme k cestě, kterou doporučuji ústavní experti, a to posílení možnosti komor parlamentu iniciovat projednání hrubého porušení Ústavy ze strany prezidenta u Ústavního soudu,“ uvedl Bartoš.

Na ústavní žalobu musí kývnout Senát i Sněmovna

Ústavní žalobu na prezidenta může iniciovat 27 senátorů. K jejímu schválení je potřeba souhlas tří pětin přítomných senátorů. Pokud by byla žaloba v Senátu schválena, musí s ní souhlasit i Sněmovna, a to hlasy 120 poslanců.

Článek 65 Ústavy stanoví, že Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků