Hlavní obsah
Roman Chlíbek Foto: Fakulta vojenského zdravotnictví - Univerzita obrany

Návrat k normálu může zmařit malá proočkovanost, říká epidemiolog

Po podání vakcíny proti covidu-19 mezi obyvatelstvo by měl efekt nastat v řádu měsíce, co se týče návratu k normálu, záleží na míře proočkovanosti. V rozhovoru pro deník Právo to řekl epidemiolog Roman Chlíbek

Roman Chlíbek Foto: Fakulta vojenského zdravotnictví - Univerzita obrany
Návrat k normálu může zmařit malá proočkovanost, říká epidemiolog

Do nových vakcín proti covidu-19 vkládá společnost velké naděje. Nemohou se ale objevit závažné vedlejší účinky? Přece jen vakcínu, kterou vyvíjí společnost Pfizer, ještě nikdo na lidech nepoužil.

Pravda je, že tento typ vakcíny zatím nebyl v humánní medicíně použit. Vždycky je ale období, kdy se přijde s novým lékem, a je otázka, jestli právě nyní nepřišel čas na moderní vakcínu třetí generace. Vedlejší účinky jsou možné u každé vakcíny, proto se testuje na 44 tisících dobrovolníků a bude se hodnotit bezpečnost vakcíny. Pokud splní všechna kritéria, získá autorizaci. Určitě nikdo nebude používat vakcínu, která je nesplní. Jsem mírný optimista v tom, že je splní.

Někteří dobrovolníci vypověděli, že měli po aplikaci vakcíny vedlejší příznaky připomínající ty, které se objevují po očkování proti chřipce.

Mám dostupná data z celého projektu. 75–80 procent dobrovolníků udává citlivost na dotek ramene, bolest v místě vpichu a zhruba polovina udává bolesti hlavy, zimnici, třesavku nebo svalové obtíže. To ale trvá den dva.

I po očkování proti chřipce se lidé cítí unavení, slabí a bolí je rameno, ale rozhodně se to netýká všech jedinců. Na základě zkušenosti jednoho nebo dvou z nich nemůžeme usuzovat, že to tak bude u všech. Navíc se vakcína aplikuje dvoufázově a je třeba říci, že po druhé dávce byly většinou reakce méně časté, a to především u lidí starších 65 let.

Dá se tedy říci, že starší lidé zvládali druhou vakcínu lépe?

Je to tak, i tu první dávku.

Dostat na trh vakcínu trvá i roky. Nemohou ty nové být příliš uspěchané?

Déle většinou trvá, než se provedou testy na lidech, zhodnocení bezpečnosti a udělení registrace. Třetí fáze musí proběhnout vždy a 44 tisíc lidí je běžný počet. Nyní se postupuje rychleji, protože se vakcína testuje ve více zemích najednou a autority dostávají od výrobců předběžná data. Finální rozhodnutí se tedy vydá rychleji. Není to na úkor toho, že by se něco vynechalo, to ani nejde.

Vakcína by podle vás mohla být dostupná už v únoru či v březnu. Týká se to i ČR?

Jsou to ty nejoptimističtější scénáře. Evropská komise se tento týden dohodla se společností Pfizer a má už podepsanou smlouvu s firmou Astra-Zeneca, jsou zde tedy už dva výrobci. Podaří-li se vakcínu zaregistrovat, je předpoklad, že by se mohla po Novém roce objevit. Pokud se začne vyrábět, ČR má alokováno určité procento. Není to tak, že by vakcínu dostala jako první jedna země a ostatní by musely čekat.

I pokud bychom zjara měli vakcínu, za jak dlouho bychom se mohli vrátit k normálu?

Určitě to bude trvat. Individuální efekt by měl nastat v řádu měsíce, ale jinak záleží na tom, jaká bude proočkovanost. Jestli malá, tak to společnosti příliš nepomůže.

Vláda oznámila, že se už příští týden vrátí do škol žáci prvních stupňů. Není to brzy?

Brzy to určitě není. Náš epidemiologický tým nebyl příznivcem zavření škol a dovedli jsme si představit, že by fungovaly. Je dobře, že se děti vrátí do škol.

Ministr vnitra Jan Hamáček ale varoval, že v takovém případě můžeme opět čekat exponenciální nárůst epidemie.

Nemyslím si to. Otevření prvních a druhých tříd bude spojené s protiepidemickými opatřeními. Žáci i učitelé budou muset mít celou dobu roušky, bude se tam větrat. K přenosu nákazy by tak nemělo docházet.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků