Hlavní obsah
Docent Martin Balík Foto: Novinky

Lékař Balík: Myslím, že jsme na vrcholu pandemie

Od jara se věnuje těm nejtěžším případům s covidem-19 u nás. Má i velké zkušenosti s podáním léku remdesivir. Martin Balík, vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF v Praze, v rozhovoru pro Právo zhodnotil aktuální stav a účinnost dostupné léčby, ale i současných opatření.

Docent Martin Balík Foto: Novinky
Lékař Balík: Myslím, že jsme na vrcholu pandemie

Co říkáte na současný stav denních nárůstů počtu lidí nakažených, hospitalizovaných a v těžkém stavu? Máte pocit, že jsme již na pomyslném vrcholu, či se zde počty budou ještě navyšovat?

Myslím si, že jsme na vrcholu, a to přesto, že počty nákazy nemají ideální sestupnou tendenci. Věřím ale, že i při současných pěti tisících nakažených denně je v možnostech naší fakultní nemocnice situaci dobře zvládnout i po horizontu 5–10 dní, kdy se to začne projevovat i v počtu lidí ve vážném stavu.

Nicméně mnohé nemocnice se dostanou na hranu svých možností, kdy budou muset zřejmě sáhnout do svých rezerv, a tedy začít tlumit plánovanou péči, což se dělo na jaře a jedná se o něco skutečně nepříjemného. Nejde totiž jen o to, že se odloží některé ortopedické operace či operace žlučníků, ale může dojít i k odložení onkologických zákroků či náročných cévních operací, které nejen významně zkvalitní život nemocných, ale jsou i potřeba. Určitě tak následující čas ukáže připravenost nemocnic.

Jak si stojí v tomto směru vaše oddělení?

Řekl bych, že zatím dobře. Stále přijímáme covid pacienty, ale i ty všechny ostatní a kapacitně tedy vše zvládáme.

Ale pokud bude v následujícím čase významně, dramaticky přibývat covid nemocných, tak budeme muset oddělení opět přeskupit, omezit některé výkony, abychom pokryli potřeby nemocných s koronavirem.

A kolik tedy máte nyní nemocných s covidem-19?

V současné době je ve VFN kolem 30 covid nemocných, tedy o kterých osobně vím. Z toho 11 z nich je v intenzivní péči. Ve velmi těžkém stavu je přitom šest nemocných, přičemž pět z nich má invazivní plicní ventilaci, a jeden je dokonce na ECMO (mimotělní membránová oxygenace).

Menší nemocnice si začínají stěžovat na nedostatek zdravotníků, například nemocnice v Uherském Hradišti na nedostatek anesteziologů. Jak jste na tom vy?

Relativně dobře. Lékařů máme dost a jsme zatím stále schopní pokrýt i navýšený provoz, pokud by k němu došlo. Samozřejmě stále existuje riziko v tom, že by se nám personál ve větším množství nakazil, a to tak, že by opravdu nemohl pracovat, a pak ve hře zůstává riziko, že se zavřou školy a nám kvůli tomu několik zaměstnanců zůstane doma s dětmi. Popravdě zavřených škol se v tomto směru bojíme více než covid pozitivních.

Na sociálních sítích lidé sdílejí různé výňatky z rozhovorů s odborníky, kterými zpochybňují vládní opatření. Mezi nimi je i vaše citace: „Společnost jsme šíleně vystrašili. Testujeme tisíce lidí denně, stojí to tři čtvrtě miliardy měsíčně a výsledkem je 71 pacientů v těžkém stavu. U nás jich je šest, mají spoustu rizikových faktorů, říkám tomu intenzivní obezitologie. Chřipka dokáže být destruktivnější než koronavirus.“ Stojíte si za tímto textem?

Ano, stojím si za každým slovem v této citaci. Myslím, že opravdu není důležitý počet pozitivně testovaných lidí, mnohem důležitější jsou počty nemocných v nemocnici a samozřejmě i počty nemocných ve vážném stavu. Tím, že v posledních 14 dnech se již čísla pohybovala kolem 3–5 tisíc pozitivně testovaných denně, přičemž medián toho, než se nemocní od nakažení dostanou k nám na intenzivní péči, je sedm dní, lze říci, že už v současné době pracujeme s počty hospitalizovaných odpovídajícími tomuto vysokému počtu nakažených.

Přesto se nyní dostáváme do situace, že začínáme uvažovat o omezení péče, a rozhodně zatím není na pořadu dne, abychom kvůli počtu nemocných museli omezit ostatní péči na 30 procent, jak tomu bylo na jaře. To se očekával náraz nemocných, který ve finále vůbec nepřišel.

Samozřejmě na to nechci hřešit, pořád tvrdím, že koronavirus je vážná choroba, a to zejména pro to jedno procento, které se dostane na intenzivní péči. Pro tyto nemocné se rozhodně nejedná o žádnou legraci a to podtrhuji, ale zároveň tvrdím, že závažné formy chřipky jsou úplně stejný malér.

Z vědeckého hlediska neustále porovnáváme to, co s orgány dělá koronavirus a pak další virózy, včetně chřipky. Z našich dosavadních zkušeností můžeme dokonce říci, že v některých aspektech může být v konečném důsledku chřipka ještě horší než koronavirus. Nicméně chřipka není tak nakažlivá jako koronavirus, proto i těch případů ve vážném stavu je u ní méně. Proto i zdravotní systém dokáže zvládat období chřipek bez omezení, zatímco u koronaviru hrozí riziko jeho přetížení.

Jak tedy dnes hledíte na výzvy některých odborníků, aby se méně testovalo na covid, že je zbytečné testovat lidi bez příznaků?

Osobně si myslím, že by se lidé měli nechat testovat, pokud tak určí hygiena na základě trasování či pokud mají příznaky onemocnění, případně žijí v domácnosti s rizikovou osobou a chtějí mít jistotu, že ji nenakazí.

Testování je důležité i proto, abychom měli co nejméně lidí v karanténě, která je poškozuje v zaměstnání a běžném životě. Pak vidím smysl v testování, pokud to lidé potřebují pro výkon svého povolání, případně kvůli cestování. Ale aby se nechali testovat jen pro svůj dobrý pocit, že jsou negativní, či proto, že mají rýmu, tak si myslím, že je to špatně.

Podepsal byste se jako lékař pod petici profesora Pirka, doktora Šmuclera a dalších odborníků, kteří vyzývali ke zrušení „drastických vládních opatření“, jež podle nich znamenají „mnohem větší nebezpečí ohrožení celkového zdraví“ než covid?

Nepodepsal, myslím si, že je pošetilé to takto formulovat.

Patříte u nás mezi lékaře s největší zkušeností s lékem remdesivir. Jaká jsou dnes pravidla pro jeho nasazení? Ptám se proto, že například doktor Trnka z nemocnice v Jihlavě zmiňuje, že na tento lék dosáhne jen malé množství nemocných a pro jeho indikaci platí velmi přísná kritéria.

Ano, pro nasazení léku remdesiviru jsou nastavená mezinárodní kritéria, nicméně nemyslím si, že by byla do této chvíle nějak přísná. Ale pravděpodobně k přísnějšímu nastavení kritérií teprve dojde, protože neustále získáváme nová data k jeho účinkům, na základě čehož se i upravuje jeho indikace. V naší republice byl remdesivir dosud podán přes 900 nemocných, a dostali jej tedy úplně všichni, kteří pro podání léku měli indikaci.

Jde tedy především o to, že remdesivir má jen určité spektrum své účinnosti, tudíž nepomáhá úplně každému, a je tedy důležité hledět na to, aby jej dostali jen ti pacienti, kterým skutečně pomůže. Proto vše koordinuje indikační skupina, jež tvoří osm specialistů, kteří mají rozdělené jednotlivé kraje, ve kterých schvalují podání léku na základě žádanek z nemocnic.

Osobně si myslím, že systém, který je zde nastaven, je velmi objektivní a férový a všichni, kteří tento lék skutečně potřebují, jej dostanou.

Jak dlouho jsou nemocní s těžkým průběhem u vás na oddělení hospitalizováni?

Medián je 9,5 dne.

Říkal jste, že inkubační doba covidu-19 je jen 3–5 dní. Je tomu tak jen u nás, či i jinde ve světě?

Současná světová data skutečně hovoří o 3–5 dnech, a tedy platí, že nemoc se v naprosté většině do pěti dnů objeví, nebo ne. Buď tedy lidé zůstanou asymptomatičtí, což se děje u poloviny populace, nebo se u nich projeví lehčí průběh (dalších 40 procent), anebo se bude jednat o závažnější formu onemocnění.

Podle ministra zdravotnictví Prymuly až 40 procent ze všech hospitalizovaných dosud tvořili lidé, kteří již neměli důvod k hospitalizaci, ale vzhledem k jejich pozitivitě je nechtěly zpět přijmout domovy seniorů, či prostě neměli kam jít. Trvá tento stav stále, nebo se to již vyřešilo?

Popravdě doufám, že se řešení našla a že tomu dnes tak už není.

Co říkáte jako lékař na způsob léčby prezidenta Donalda Trumpa?

Řekl bych, že mu v podstatě dali vše, co mohli. Ten první lék, regn-cov2 je stále ještě experimentální lék, u kterého je provedena jedna studie. Jsou to dvě monoklonární protilátky proti spike proteinu koronaviru. Tento lék tedy může mít svůj význam u lidí, kteří začínají být symptomatičtí a hrozí u nich těžší forma onemocnění. Ten lék v podstatě vyblokuje průnik viru do lidských buněk.

Následně byl zřejmě Donaldu Trumpovi podán kyslík a podle dostupných informací u něj hrozilo i rozvinutí zápalu plic, proto mu byl podán i remdesivir. Všechny ostatní léky a doplňky stravy už fungovaly jako podpůrná léčba. Až čas asi ukáže, do jaké míry ta léčba byla nasazena správně.

Pokud jsou známy u toho experimentálního léku regn-cov2 takové účinky, neplánujete jej objednat i do České republiky?

Jedná se skutečně o úplnou novinku, kdy tento lék daná firma vyrábí na chimerizovaných myších, které vytváří monoklonární protilátky aplikovatelné u lidí. Nicméně tím, že se jedná o teprve první studii, nevěřím, že by byl tento lék běžně k dispozici ve Spojených státech, natož v dalších zemích.

Tento experimentální lék byl tak i u Donalda Trumpa zřejmě podán, protože zde panoval skutečně velký strach, že onemocní těžkou formou a že by nebyl schopen dokončit svou prezidentskou kampaň. Přece jen do jejího konce zbývají pouze necelé čtyři týdny.

A jak pohlížíte na podávání léku Dexametazon a tedy steroidu, jenž byl Donaldu Trumpovi též podán?

I my tento lék v některých případech podáváme k potlačení příliš velké zánětlivé odpovědi v plicích, ale dáváme si skutečně velký pozor, abychom tím nemocnému neublížili. Jde o to, že každý nemocný může mít i spoustu dalších potíží, jako například nějakou bakteriální infekci nasedající na koronavirus, a my tak před podáním tohoto léku již musíme znát skutečný stav jeho imunitního systému. Tento lék tak opravdu nemůže být podáván hned úplně všem nemocným, jelikož by je mohl i poškodit.

I proto v současné době vzniklo určité doporučení České společnosti intenzivní medicíny, kdy tento lék aplikovat.

Většina odborníků se dnes shoduje, že tou nejlepší prevencí covidu-19 je silná imunita. Co byste pro posílení imunity lidem doporučil?

Osobně bych českému národu doporučil, aby tolik neholdoval alkoholu, aby omezil kouření a začal se alespoň v rámci nějakého rekreačního sportu rozumně pohybovat. Důležité ale také je, aby lidé dbali na prevenci, a tedy chodili na preventivní kontroly ke svým lékařům či na vyšetření do nemocnic, a to i v této době.

Skutečně to jediné, s čím nyní moderní medicína pracuje v boji s koronavirem, je pacientův vlastní imunitní systém. U každého nemocného se tak snažíme imunomodulovat odpověď jeho organismu na koronavirový náraz. Je to v současné době jediný způsob, jak přečkat toto náročné období, dokud nebude existovat účinný lék či funkční a bezpečná vakcína.

A jaká doporučení máte z pohledu užívání vitaminů a dalších doplňků stravy, třeba vitaminu D?

Je pravda, že nedostatek například vitaminu D souvisí s buněčnou imunitou a také s tím, jak nemocní v těžkém stavu zvládají všechny zdravotní komplikace překonávat, tudíž je zapotřebí ho mít v těle dostatek. Stejně tak může pomoci i například vitamin C. Nicméně je zapotřebí brát v potaz i to, že vitaminem D se lze předávkovat, a i u vitaminu C mohou být příliš vysoké dávky škodlivé.

Osobně bych tedy lidem spíše doporučil, aby se především zaměřili na vyváženou stravu, měli dostatek pohybu zejména venku, a tedy i na sluníčku, protože pak je velký předpoklad, že budou mít v těle dostatek všech potřebných vitaminů i minerálů pro správné fungování imunitního systému.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků