Hlavní obsah
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) Foto: Novinky

Hamáček: Konec nouzového stavu znamená kolaps a chaos

Ministr a vnitra Jan Hamáček (ČSSD) tvrdí, že pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, tuzemské zdravotnictví by zkolabovalo a nastal by chaos. Hamáček to řekl v rozhovoru pro Právo.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) Foto: Novinky
Hamáček: Konec nouzového stavu znamená kolaps a chaos

Ministr zdravotnictví Blatný avizoval, že kvůli špatné situaci chce navrhnout v pondělí vládě další zpřísnění v podobě omezení pohybu mezi kraji. Pane vicepremiére a ministře vnitra, souhlasíte?

Pokud ministerstvo zdravotnictví vyhodnotilo, že je takové opatření třeba, tak bychom měli dát na doporučení odborníků. Už před několika týdny vnitro dostalo za úkol připravit varianty řešení, to jsme udělali. Teď běží jen o to, jestli to bude omezení na kilometry, okresy, nebo kraje.

Pokud se dohodnete, jak se bude kontrolovat dodržování těchto opatření?

Musela by to kontrolovat policie.

Dá se čekat další zpřísnění?

Myslím, že toto je maximum možného.

Nemáte strach, že další utahování šroubů povede k větší rebelii? Už teď jsou lidé naštvaní, někteří odmítají opatření s tím, že jim nerozumí a považují je za chaotická.

Mám strach, že budou umírat lidé. Čísla jsou bohužel špatná.

V pondělí chcete vládě navrhnout novelu zákona týkající se postihů za nedodržování opatření. Proč tak pozdě, když tady platí nouzový stav od začátku října a vláda neustále opakuje, že situace se nelepší?

Protože je to výsledek praxe. Požádali jsme policii, aby popsala své zkušenosti s vymáháním a kontrolou opatření a aby navrhla, co je potřeba upravit. To chvilku trvalo.

Na co se tedy mají lidé připravit?

Jde o to, zda se osoba dopouští porušení opatření opakovaně, což navrhujeme udělat tak, že se tyto prohřešky budou zapisovat do registru přestupků. Dnes každý přestupek může řešit jiný správní úřad, takže pokud se někdo dopustí přestupku v Chebu, Znojmě nebo Liberci, tak třeba neví, že jde už o třetí případ a že by mělo dojít k vyšší sankci.

Kromě toho navrhujeme uložení zákazu činnosti za opakované jednání proti krizovému zákonu, a to až na rok. Tedy pokud někdo opakovaně otevírá restauraci, může čelit zákazu činnosti.

Třetí změnou, kterou policie navrhovala, je zpětná vazba od správních úřadů, aby policie věděla, jak bylo naloženo se zjištěným přestupkem ve správním řízení. Zatímco policie zná výsledky soudního řízení, u přestupků nemají orgány povinnost výsledky hlásit.

Jak dlouho to může trvat, než začnou nová opatření platit?

Pokud by to bylo projednáno ve stavu legislativní nouze, mohlo by to být rychle. Přiznám se, že se nebojím o Sněmovnu, ale uvidíme, co Senát, který v poslední době zaujímá pozici, že by bylo nejlepší, kdybychom netrestali nikoho.

V pondělí budete na vládě znovu projednávat žádost o už šesté prodloužení nouzového stavu. Komunisté vám už odmítají krýt záda, ostatní frakce tomu moc nakloněny nejsou. Jak je chcete přesvědčit?

Myslím, že jinak než poctivou argumentací se to dělat nedá. Mám pocit, že je to trochu opakování známých věcí. Všichni víme, že bez nouzového stavu nemůžeme držet opatření, která jsou aktuálně v platnosti. Neboli – pokud nebude nouzový stav, pak všechna opatření skončí. Takže v situaci, kdy jsme na tom nejhůř v Evropě, se všechna opatření rozvolní a následek je jasný: kolaps českého zdravotnictví, armáda bude muset skončit s pomocí v těchto zařízeních, skončí opatření podle krizového zákona a nastane chaos.

Jenže špatnou situací argumentujete od podzimu a pořád se nelepší. Kde je chyba?

Vy vidíte nějakou zemi, která pandemii poráží? V Portugalsku čekají sanitky před nemocnicemi, až se uvolní lůžka, německá kancléřka mluví o tom, že bude třeba brutálnější lockdown. Pandemie tady je, nevymysleli jsme si ji. Bojujeme proti ní prostředky, které máme. Zatím nikdo ve světě nevymyslel nic lepšího.

Má vláda plán, pokud nouzový stav 14. února skončí?

Nezbylo by nám nic jiného než to řešit přes opatření ministerstva zdravotnictví, ale tam je problém vzhledem k verdiktu pražského soudu. Dá se tudíž předpokládat, že tato opatření by byla okamžitě soudně napadána a některé věci v tomto případě prostě udělat nelze. Jde třeba o povolávání armády nebo hasičů. Očekával bych, že naším společným zájmem by mělo být pandemii porazit, a ne v kritické situaci vyrazit vládě zbraň z ruky a nechat ji bojovat holýma rukama. To je prostě šílenství.

Účastnil jste se tento týden s premiérem jednání s KSČM, která odmítá zvednout ruku znovu zejména proto, že jste nesplnili slib z ledna, a to otevřít školy a skiareály. Proč je to problém, když i lékaři tvrdí, že by se ve školách mohlo testovat a na hory stejně míří davy lidí, což může být za dané situace horší, než kdyby se kontrolovaně pustily vleky?

Vycházím z toho, že tato opatření formulují odborníci, a ne politici. Pokud odborníci unisono říkají, že otevření škol a skiareálů je obrovské riziko, měli bychom je poslouchat, a ne naskakovat na politické požadavky.

Ale třeba o testování ve školách mluví sami lékaři.

Když se podíváme na září či listopad, kdy se dvakrát otevřely školy, tak nám čísla vystřelila nahoru. A testování? Pokud bychom chtěli otestovat první stupeň, pak by to bylo každý týden pět set tisíc dětí – a to je kapacitně mimo realitu.

Komunisté také hrozí vypovězením toleranční smlouvy. I když jde o dohodu mezi nimi a ANO, bude vláda v ohrožení? I kdyby se nechtěli angažovat ve vyslovení nedůvěry, tak je ale budete potřebovat pro schvalování rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Každý má nějakou politickou odpovědnost. Pokud se KSČM rozhodne sestřelit vládu uprostřed pandemie, tak určitě má pádné argumenty, kterými to národu vysvětlí.

Zvládá podle vás ministr Blatný situaci? V poslední době ho opustila řada spolupracovníků, kteří tvrdí, že spolupráce s ním je těžká.

Rozdělil bych to na dvě části. Jedna otázka zní, zda to zvládá pan ministr, druhá pak, zda to zvládá ministerstvo. To je náš dlouhodobý spor s premiérem, kdy říkám, že ministerstvo zdravotnictví není stavěné na krizové řízení, proto by spoustu věcí, které teď dělá, dělat nemělo. Nemá na to ani kapacity, ani schopnosti. Od toho jsou jiné resorty.

Myslíte ten váš?

Ano. Vnitro, krizový štáb a také integrovaný záchranný systém pod velením hasičů. Zdravotnictví je v situaci, kdy funguje, zjednodušeně řečeno, pod kuratelou armády, mimo standardy krizového řízení. Říkám to od jara, ale bohužel pan premiér má na to jiný názor.

To jste ale neodpověděl na otázku, jestli to Blatný zvládá.

Pan ministr dělá v rámci těchto možností maximum.

Bylo pro vás překvapením rozhodnutí ÚS, který zrušil část volebního zákona?

Vzhledem k tomu, co se předtím týden šuškalo v informovaných kuloárech, tak nikoliv.

Vy jste se hned poté vyhnul hodnocení. Kterému dáváte přednost? Tomu Starostů, kteří změny iniciovali a mluví o právnickém úspěchu, nebo varování prezidentů Klause a Zemana, že je to zásah do ústavní a politické stability.

Tahle debata nedává smysl, protože s tím nic neuděláme. Mohu si myslet svoje, ale zarazilo mě vyjádření soudce Jana Filipa, že nový zákon jde napsat za 48 minut. Pak si tedy kladu otázku, co tam ty tři roky dělal. Určitě by bylo pro všechny jednodušší, kdyby verdikt přišel před rokem. Pan soudce by si měl sáhnout do svědomí, jak je výkonný. Jen se divím, že ÚS v jiném složení d’Hondtovu metodu dříve podržel, a nyní ji shodil. Otázek je spousta, jako u každého klíčového rozhodnutí tohoto soudu. Nicméně jeho rozhodnutí platí a my to musíme rychle vyřešit.


Mohou se volby podle vás konat bez nového znění zákona? Předseda senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek míní, že by bylo možné mezeru v zákoně překlenout výkladem jeho soudu.

Ne. To si nedokážu představit.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání Práva
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků