Článek
Zatímco počet domovů klesl o čtyři na 525 a počet míst v nich se snížil o zhruba 500 na 36 465, domovů se zvláštním režimem bylo 367 proti předchozím 353. A množství míst v nich se navýšilo o více než tisícovku na 22 192. Růst je zde kontinuální.
„Za tím, že klesl počet domovů pro seniory, je primárně to, že se transformují právě v domovy se zvláštním režimem,“ řekl Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.
Domácí práce jako klíč k vitálnímu stáří
Běžné domovy pro seniory by se podle něj správně neměly o lidi s demencí starat, přesto se tam vyskytují. Když se tedy přeregistrují, zřídí například pro lidi trpící touto chorobou jedno uzavřené oddělení, ostatní mají otevřená.
Problém budoucnosti
Horecký přitom upozornil, že lidí s demencí v Česku přibývá. „Každý rok se navýší počet lidí, kteří touto nemocí trpí, v České republice a obecně i v Evropě o 5,4 procenta. Každých 20 nebo 25 let se toto množství zdvojnásobí,“ podotkl.
Na problém nedávno poukázala i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž v roce 2030 bude na světě okolo 78 milionů lidí trpících demencí, což bude oproti současnému stavu o 40 procent více.
Naděje pro lidi trpící demencí a parkinsonem. Vědci možná v mozku našli viníka
Podle Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění, který v dubnu schválila vláda, se dá další nárůst očekávat i v Česku.
„Demografické predikce ukazují, že v následujících 30 letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších 60 let a obyvatel starších 65 let. S tímto vývojem bude nevyhnutelně spojena vyšší nemocnost typická pro populaci seniorů,“ píše se v dokumentu.
„Populační modely v souvislosti s tím ukazují na očekávatelný nárůst počtu nemocných seniorů s neurodegenerativními onemocněními (Alzheimerova nemoc, jiné typy demencí apod.). Tato podstatná část populace bude potřebovat dlouhodobou a téměř celodenní zdravotně-sociální péči,“ dodává plán.
Vyšetření, která pomáhají včas odhalit Alzheimerovu chorobu
Na stárnutí populace poukazuje i Horecký, podle nějž již nyní je „čekací“ doba na přijetí do domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem tři až dvanáct měsíců. „Ve velkých městech, kde je vyšší koncentrace obyvatel, je to horší,“ uvedl.
Podle studie Asociace vycházející z demografických predikcí, na níž se Horecký podílel, by se musel počet míst v domovech pro seniory do roku 2050 zvýšit na 89 146 míst, aby se situace udržela na současné úrovni. Tedy na více než dvojnásobek.
Recidivista se vloudil do přízně seniorů v restauracích, doma je pak okradl
„Přičemž největší nárůst kapacity v těchto zařízeních by bylo nutno realizovat do roku 2035,“ varuje studie. Počet míst v domovech se zvláštním režimem by pak musel vzrůst na 38 536. I zde by se měl největší nárůst uskutečnit do 15 let.
Pojištění péče
Otázka je, jak tuto péči financovat do budoucna. Jiná studie vypracovaná Asociací poskytovatelů sociálních služeb se zamýšlí nad možností pojištění dlouhodobé péče, jaké mají například v Německu. Ať už ve formě soukromého u pojišťoven, nebo veřejného.
Jaké dárky potěší naše seniory
Otázku stárnutí populace řeší stále více také komerční pojišťovny, jež o zřízení produktu uvažují. „Vlivem stárnutí populace se v následujících čtyřiceti letech ztrojnásobí počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti a jimž vznikne nárok na příspěvek na péči,“ uvedla Česká asociace pojišťoven k tématu.
„Ale nejdříve záleží na nastavení pravidel pro spolupráci státu a soukromého sektoru, aby bylo možné nastavit a nakalkulovat parametry takového pojištění. Samozřejmě i veřejnost by nejprve chtěla vědět, jaká by byla kvalita dlouhodobé péče, na niž by si přispívala,“ poznamenala Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.