Článek
Jednou za čas něco zapomene úplně každý. Nemusí jít přitom hned o demenci, ale třeba jen o roztržitost, nadměrný stres, deprese apod. Jakmile se ale s věkem věci začnou opakovat a zhoršovat, je dobré zajít k lékaři a nechat se vyšetřit.
„Pokud máte pochybnost o své paměti nebo poznávacích funkcích vašeho blízkého, můžete se obrátit na obvodního lékaře nebo přímo na centra pro poruchy kognitivních funkcí, která nabízejí komplexní diagnostiku,“ doporučuje Gabriela Věchetová z Národního ústavu duševního zdraví.
Dostatek spánku má vliv na kvalitu života ve stáří a rozvoj Alzheimerovy choroby
Můžete se objednat také k neurologovi, geriatrovi či psychiatrovi. Záleží na charakteru příznaků a věku. K psychiatrovi se každý může vydat i bez doporučení (žádanky).
Prvotní testy vám mohou udělat i v některých Benu lékárnách.
| Deset příznaků, které by vás měly varovat |
|---|
| Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly. Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později. |
| Problémy s vykonáváním běžných činností. Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo, a nejen že ho zapomenou dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali. |
| Problémy s vyjadřováním. Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl. |
| Časová a místní dezorientace. Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede. To je běžné. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak najít cestu domů. |
| Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek. Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou. |
| Problémy s abstraktním myšlením. Placení účtů může někoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co daná čísla znamenají a co s nimi má dělat. |
| Zakládání věcí na nesprávné místo. Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky. |
| Změny v náladě nebo chování. Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod. |
| Změny osobnosti. Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným. |
| Ztráta iniciativy. Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil. |
| Zdroj: http://www.alzheimer.cz |
Jaké jsou dnes možnosti vyšetření
Hlavním diagnostickým nástrojem zůstává i dnes především klinické pozorování, vlastní psychiatrické a neuropsychologické vyšetření spolu se zhodnocením informací od příbuzných nemocného.
Ideální test, který by byl neinvazivní, jednoduše aplikovatelný a finančně nenáročný, se stále hledá.
Lékaři tak mají k dispozici nejrůznější rozpoznávací testy k ověření paměti a běžná vyšetření mozku zobrazovacími technikami za účelem hledání abnormalit.
Kromě CT vyšetření a magnetické rezonance mozku jsou k dispozici i moderní, takzvané funkční metody, jako je SPECT mozku (vyšetření radioaktivní látkou, zobrazuje aktivitu mozku podle prokrvení) nebo vyšetření mozkomíšního moku pomocí lumbální punkce.
Skrytá hrozba v podobě demence aneb Jak si co nejlépe udržovat paměť
„U pacientů se vyšetřuje amyloid beta 42 peptid a tau protein. Jsou to dva proteiny spojené se vznikem klubek, která zanášejí nervové buňky, a se vznikem stařeckých plátů, které byly nalezeny v mozcích pacientů s Alzheimerovou nemocí (AN). Tvorba těchto tzv. klubek a stařeckých plátů je normální součástí stárnutí, u lidí s AN se však projevuje v mnohem větším rozsahu,“ vysvětlují odborníci z labtestsonline.cz.
Tau protein a beta amyloid nejsou běžnou součástí typického vyšetření pacienta, používají se spíš při výzkumu. „Nicméně abnormální hladiny těchto dvou proteinů v mozkomíšním moku mohou pomoci odlišit AN od dalších forem demence,“ dodávají.
Vyšetření DNA si dobře rozmyslete
Jednou z možností vyšetření je i test DNA. Vychází z analýzy genů, které se účastní vzniku a vývoje Alzheimerovy choroby. Vyšetření lze indikovat ve spolupráci s klinickým genetikem u pacientů s rodinným výskytem AN s časným nástupem.
Výjimečně je indikováno toto vyšetření u pacientů s AN s pozdním nástupem po 65. roce věku, např. v případě, že se AN vyskytuje v rodině pacienta ve třech generacích po sobě.
Test DNA nabízejí i soukromé firmy. Testují gen známý jako ApoE, který existuje ve třech variantách: E2, E3 and E4. Kdo má gen v posledních dvou variantách, má zvýšené riziko toho, že chorobou onemocní později během života.
Pomalá chůze může předznamenávat rychlejší stárnutí po fyzické i duševní stránce
Než ale začnete nad tímto vyšetřením uvažovat, měli byste vědět, že vám testy jako takové ukážou jen zvýšené riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, nic víc. I nositelé uvedených genů totiž nemusí touto chorobou onemocnět, stejně tak ti, kdo uvedené geny nemají, ji mohou dostat. Nejsou to totiž faktory, které by chorobu vyvolávaly, ale jsou s ní spojovány.
Deník ze života s Alzheimerem – strhující příběh jedné rodiny, která se stará o těžce nemocnou maminku. Kromě toho obsahuje odborné komentáře, v nichž experti z 12 oborů radí čtenářům, jak mají postupovat, pokud ve své rodině řeší péči o tyto lidi.
Nejedná se tedy o jednoznačný verdikt, nicméně po psychické stránce vám může velmi ublížit.
| Velkým pomocníkem v boji s nemocí může být i digitální terapie |
|---|
| Péče o takto nemocné je časově velmi náročná a pečující osoby musí často zároveň zvládat pracovní povinnosti a řadu dalších aktivit. Digitální terapie, za kterou stojí čeští vývojáři, jim tak může být velmi nápomocna, a to nejen ve zpomalení postupu nemoci, tréninku kognitivních schopností, ale také v tom, aby nemocní lidé mohli co nejdelší čas zůstávat doma.„Kromě monitoringu vybraných aktivit pacientů dohlíží na individuální trénink paměti, dodržování denního režimu a díky nástrojům umělé inteligence dokáže také předvídat rozsah progrese nemoci,“ vysvětluje Miloš Tkáčik ze společnosti Principal, která IT řešení vyvinula.Služba dokáže pečujícím osobám zprostředkovat informace o stavu pacienta a souvisejících každodenních činnostech, například zda si vzal léky, nezapomněl se napít a podobně. „Systém upozorní pečující osobu v případě, že pacient například již poněkolikáté odložil určitou potřebnou činnost, a zároveň zjišťuje základní údaje, jako je poloha či pohyb. Indikuje tak včas i nestandardní změny zdravotního stavu, například srdečního tepu,“ dodává Tkáčik.Součástí služby je i tzv. SOS funkce umožňující jedním tlačítkem telefonické spojení pacienta a určené pečující osoby v případě krizové situace. |
Může se vám hodit na Seznamu: