Daň z prázdných bytů už Piráti nechtějí. Před čtyřmi lety ji přitom měli v programu

„Dáme obcím možnost zvýšit daně z dlouhodobě neobydlených bytů,” stálo v programu strany pro volby v roce 2017.

Debatu rozpoutala na Twitteru kandidátka koalice Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci) do Poslanecké sněmovny Markéta Vyvlečková (KDU-ČSL), která napsala, že zkoušela spolu s ekonomy spočítat, kolik by do státního rozpočtu ČR přineslo zdanění prázdných bytů.

„Při nejvíce optimistické variantě jsme se dopracovali k částce v řádu stovek milionů. Tím schodek v řádech stovek miliard, ČSSD a Piráti, nevyřešíte,“ uvedla.

Na příspěvek obratem reagovali správci oficiálního účtu Pirátské strany, jenž uvedli, že to považují za šíření lží a dezinformací, jelikož to v jejich programu není.

Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obcí a měst, které tak mají možnost zvýšit si své příjmy. Daň se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti.

Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven dle velikosti obce, která ho zároveň může i v zákonném limitu navyšovat.

A i přesto, že „pokutu” za dlouhodobě prázdné byty představila nyní v programu pouze ČSSD, v roce 2017 by nebyla zdaleka jediná.

Také jeden z letošních kandidátů na ministra pro místní rozvoj, pražský náměstek pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) pro Novinky upřesnil, že si není jistý tím, zda v budoucnu nezmění názor na progresivní zdanění nemovitostí, které se rovněž v pirátském programu pro letošní sněmovní volby nenachází. „Netuším, jak budu přemýšlet za několik let,“ uvedl.

Zábranský reagoval na to, že podobně změnil názor dříve i předseda Pirátů Ivan Bartoš v otázce Evropské unie. Zatímco v roce 2019 napsal na pirátském fóru, že v roce 2003 hlasoval proti vstupu do Evropské unie, nyní to označil za mladickou nerozvážnost. Tehdy mu bylo 23 let.

A v roce 2019 vzbudilo pozornost také vyjádření primátora hlavního města Zdeňka Hřiba (Piráti), který navrhoval, že by šel počet prázdných bytů zjistit prostřednictvím společnosti Pražská energetická (PRE) na základě odečtu elektroměrů.

Pokud by se zjistilo, že je počet volných nemovitostí příliš velký, nevylučoval Hřib, že by jim hrozilo právě i vyšší zdanění. Hranici, od které by to považoval za obtíž, však tehdy nespecifikoval.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze sčítání lidu bylo v roce 2011 v Praze přibližně 45 tisíc prázdných bytů, což představovalo zhruba 7 procent bytového fondu, ve srovnání s ostatními kraji šlo o vůbec nejmenší podíl v republice.