Cabrnochová: Vakcíně důvěřuji, dohled je přísný

Nemám důvod očkovací látce nedůvěřovat, je to cesta ke zvládnutí probíhající epidemie a rozhodně jsem pro, aby byla co největší část populace očkovaná.

Technologie výroby vakcíny nevznikla ze dne na den. Reakce na vakcíny si můžeme ověřit počtem vyočkovaných dávek, který každým dnem stoupá. Dohled nad reakcemi a nežádoucími účinky je u vakcín ještě přísnější než u léků.

Tentokrát jsme mohli využít znalostí již vyzkoušených mechanismů fungování očkovacích látek.Technologie výroby byla už v takové fázi, že použití pro konkrétní virus bylo podstatně jednodušší než před mnoha lety. Nebudí to ve mně žádnou nedůvěru.

V první řadě skupina těch, co jsou nejvíce nemocí ohroženi. Jak z titulu chronického onemocnění nebo věku, tak z titulu práce v oblasti zvýšeného výskytu onemocnění, tedy například zdravotníci.

Pokud budeme hovořit o devadesátiprocentní účinnosti, tak to považuji za pozitivní zprávu.

To absolutně není možné. Navíc je třeba rozlišit ochranu před závažným průběhem onemocnění a před nákazou jako takovou. To jsou dvě kategorie. Jestli budeme mít takto vysoká čísla u prevence onemocnění, tak je to veliký úspěch. Další přidanou hodnotou bude úspěšnost v zabránění šíření infekce, k níž přispěje i fakt, jak velké procento populace se podaří naočkovat.

Máme zkušenosti s virem chřipky. Každý rok se na něj připravujeme úpravou složení vakcíny. Zatím víme, že proti koronaviru bude očkování zřejmě fungovat delší dobu, protože jeho změny nejsou tak významné.

V první fázi testování u dětí neprobíhalo, protože kategorie dětí není nejrizikovější. Šlo o to co nejvíce urychlit proces, aby se dostala vakcína k těm, kteří mají nejvyšší riziko onemocnění. Máme obrovskou výhodu, že skupina dětí do deseti let je postižena nemocí velmi málo. Většina případů covid-19 u dětí je asymptomatická, děti tedy buď nemají příznaky žádné, nebo lehké. Vážné formy jsou vzácnější než u skupiny dospělých či seniorů. Sílí argumenty v zájmu omezení šíření tohoto viru a kontroly pandemie, ale i pro vyšší jistotu nezávažného průběhu onemocnění, aby vakcíny byly dětem k dispozici co nejdříve. Musíme mít také studie prokazující, že vakcíny jsou bezpečné a účinné i u dětí.

Nepochybně bude vakcína i pro dětskou populaci, ale až v další fázi.

Máme zkušenost z používání jiných očkování, odlišnost může být v dávkovacím schématu, jinak očkovací látka bývá totožná.

Alergické reakce po očkování jsou extrémně vzácné, zvlášť ty nejtěžší, kdy dojde k reakci do několika minut po očkování. To je komplikace, se kterou se například většina pediatrů po očkování dětí za celý život nesetká, objeví se s pravděpodobností jedna na milion vyočkovaných dávek.

Jakékoliv jiné alergické reakce patří mezi reakce vzácné a navíc neohrožují pacienta v podobě závažných následků. Vždy se musí pečlivě vyhodnotit, zda to s očkováním souviselo. Pokud ano, tak určit, zda se nejednalo o alergii na nějakou složku očkovací látky, a doporučit pak další postup. Rozumím tomu, že v období probíhající epidemie, kdy jsou procesy urychleny, aby byla co nejdříve chráněna ohrožená populace, bude panovat zvýšená ostražitost a snaha eliminovat jakékoliv nežádoucí reakce, proto ta preventivní opatření.

U dostupných očkování je k dispozici údaj, kolik je případů nežádoucích účinků na počty očkovaných a podle toho je i stanovena pravděpodobnost od velmi vzácných po časté a velmi časté reakce, jako je například citlivost, bolest, zarudnutí a lokální otok v místě aplikace.

Očekávat můžeme také zvýšenou teplotu nebo horečku se znalostí frekvence výskytu těchto reakcí po očkování podle zvolené vakcíny. Většina těchto reakcí se objevuje do 48 hodin po očkování a většinou rychle odezní.

Tato fáma koluje ve spojitosti s očkováním proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím, a to proto, že toto očkování se aplikuje ve druhém roce života, kdy se většinou daří autismus diagnostikovat. Souvislost je tedy časová, nikoliv kauzální. Žádné vědecky podložené studie neprokázaly příčinnou souvislost mezi aplikací vakcín a dětským autismem.

Spoléháme na to, že stát bude mít dostatek sil, možností a schopností, aby těmto fámám a dezinformacím čelil. Informace musí být pravdivé, dostupné a srozumitelné. Ve Velké Británii i v USA se do kampaně za očkování zapojily významné osobnosti včetně politiků aktivních i těch bývalých. Když se ve Velké Británii šířily obavy lidí z očkování kvůli autismu, tak britský premiér nechal veřejně naočkovat vlastní děti, aby lidem důvěru ve vakcíny vrátil.

Nebývá běžné, abychom to někomu takto říkali. Ale obecně platí, že při očkování chceme, aby byl člověk v co nejlepší kondici, aby imunitní odpověď po očkování byla co nejlepší. Imunitní systém lidí, kteří pravidelně pijí alkohol, je atakován ve vazbě na alkoholismus a jeho následky pro organismus.