Článek
První potvrzené jméno je Karla Šlechtová (za ANO). Přesune se z místního rozvoje do čela obrany. „Nominace na ministryni obrany mě potěšila, těším se na spolupráci se všemi pracovníky ministerstva, zástupci Generálního štábu a vojáky,“ potvrdila v úterý v ČT. Česko tak zřejmě bude mít po Vlastě Parkanové a Karolíně Peake další ženu, která bude velet tomuto resortu. [celá zpráva]
Babiš v úterním Právu prozradil, že chce v kabinetu mít devět nestraníků. Podle zdrojů Práva ale mezi nestraníky řadí právě Šlechtovou a šéfa dopravy Dana Ťoka, ačkoli jsou s ANO úzce spojeni a jako lídři ANO byli také zvoleni do Sněmovny. Ťokovo jméno ve středu potvrdil i Zeman, podle něhož by měl pokračovat v čele resortu.
V kabinetu by se v roli šéfky státní kasy měla objevit současná náměstkyně na financích Alena Schillerová a poslankyně za ANO Klára Dostálová jako ministryně pro místní rozvoj, kde dříve byla náměstkyní. Čtvrtou ženou v kabinetu by měla být středočeská radní pro zdravotnictví Jaroslava Němcová, která by měla vést práci a sociální věci.
„Hledal jsem lidi, kteří v branži pracují delší dobu. Zpočátku to vypadalo nadějně, že by ve vládě mohlo být šest žen, ale nakonec budou čtyři,“ podotkl v úterý Babiš a přiznal, že celkem jeho nabídku vstoupit do vlády odmítla desítka lidí.
V kabinetu by měli pokračovat v roli ministra spravedlnosti Robert Pelikán, který by převzal i vedení Legislativní rady vlády, životního prostředí Richard Brabec a dopravy Ťok. Na zahraničí má nastoupit dosluhující ministr obrany Martin Stropnický.
Ministrem kultury by měl být někdejší šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Ilja Šmíd, ministrem zdravotnictví poslanec ANO a Babišův poradce pro toto odvětví Adam Vojtěch, ministrem školství dosavadní náměstek Robert Plaga.
Spekuluje se také, že vnitro by vedl šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun, který na vnitru v minulosti dělal i náměstka pro rozvědku. Zemědělství má vést někdejší poslanec TOP 09 a nynější poslanec ANO Karel Tureček. Průmysl a obchod má řídit náměstek resortu Tomáš Hüner.
Demisi pošlou na jižní Moravu
Ve středu naposledy zasedne Sobotkova vláda a odhlasuje si demisi, kterou písemně pošle k podpisu Zemanovi na Hrad. Jelikož prezident bude od středy do pátku na návštěvě Jihomoravského kraje, odešle mu demisi hradní kancelář tam.
Týden poté, 6. prosince, jmenuje prezident Babiše premiérem, který začne oficiálně skládat vládu, ale do jmenování nového kabinetu premiérem zůstane Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Proto se Sobotka v roli předsedy vlády v demisi za ČR zúčastní summitu na podporu zmírňování důsledků změn klimatu spolu s ostatními šéfy států a vlád 12. prosince v Paříži.
Den nato prezident Zeman jmenuje nový menšinový kabinet a 14. a 15. prosince bude Babiš už jako plnohodnotný premiér zastupovat Česko na summitu EU v Bruselu.
Babišově vládě od jmenování poběží 30denní lhůta na to, aby Sněmovnu požádala o důvěru. Budoucí premiér věří alespoň v toleranci jeho menšinovému kabinetu. Pokud vláda důvěru nedostane, bude muset podat demisi a prezident dostane druhý pokus jmenovat premiéra, kterým by měl být podle dosavadních Zemanových vyjádření opět lídr ANO.
V Bruselu chce říct ne kvótám i euru
Babiš v úterý Právu řekl, že chce vyrazit na summit EU, protože se v Bruselu bude probírat migrace, euro a bankovní unie i brexit.
„To jsou tři stěžejní agendy, kde si myslím, že by měl být zástupce nové vlády. Proto jsem prezidenta ukecal, aby kabinet jmenoval už 13. prosince. Ostatně zatímco budu v Bruselu, tak vláda může začít makat,“ podotkl Babiš.
Podle něj je třeba, aby v Bruselu zazněla jasná pozice ČR odmítající kvóty, nelegální migraci i přijetí eura. Právě kvůli společné měně se Babiš včera obul do Úřadu vlády s tím, že v den, kdy podává vláda demisi, Sobotka zařadil na jednání materiál o eurozóně.
„Ministři se rozhodli, že nás už v podstatě bez mandátu nesmyslně posunou k euru. Už od léta se Úřad vlády pod vedením Sobotky snaží protlačit schválení vstupu do ERM 2, což by pro ČR znamenalo pevné kurzy a to, že v podstatě v určitém horizontu vstoupíme do eurozóny a nešlo by s tím nic dělat,“ řekl Právu.
Podle Babiše se v eurozóně totiž ukázalo, že pravidla neplatí pro všechny stejně a že úspěšnější platí dluhy za jiné země. „Euro pro nás není aktuálně výhodné a vstupovat do systému jen z politických důvodů nedává smysl,“ dodal.