Důvod, proč se poslanci chtějí usadit v Senátu, tkví podle politologa Jana Bureše hlavně v délce senátorského mandátu. Ten je šestiletý na rozdíl od čtyřletého, který poslancům vyprší už příští rok. „Vidím v tom snahu prodloužit si pobyt v politice. Pojistit si funkci. Pokud bude poslanec zvolen do Senátu, má šest let jistou pozici,“ řekl Právu.

Do horní komory se podle Bureše ne náhodou snaží dostat lidé, kteří mají ve svých stranách problematickou pozici. O Mládkovi i Stropnickém se spekulovalo, že by mohli být z funkcí ministrů odvoláni, Válková byla loni z úřadu donucena odejít.

Někteří lídry, jiní vzadu

Huml, který se coby dopravní policista dostal do Sněmovny v roce 2010 za Věci veřejné a do klubu ČSSD přešel v roce 2012, je znám např. ostře odmítavým názorem na přijímání uprchlíků a oceňuje v tom Miloše Zemana, se kterým vede předseda ČSSD Bohuslav Sobotka spory.

„Je to první prezident od roku 1989, který sjednotil většinu národa. V pohledu na problém migrace dnes mluví stejně volič pravice i levice,“ napsal Huml.

Rozruch před časem vzbudil, když chtěl nechat tenistce Petře Kvitové vzít české občanství za to, že má kvůli nízkým daním trvalé bydliště v Monaku.

Do Senátu má kandidovat ve Středočeském kraji. „Ještě vám nic nepovím, teprve probíhají primárky,“ nechtěl prozrazovat víc. Podle informací Práva však jeho jméno již schválilo, byť těsně, předsednictvo strany. Huml je už zastupitelem v Brandýse nad Labem.

Podle informací Práva není jediný, kdo by chtěl křeslo poslance vyměnit za senátorské. Do horní komory by chtěl přejít i bývalý reprezentant ve skoku na lyžích Pavel Ploc, který zase nepatří ve Sněmovně k příliš viditelným zákonodárcům. Kandidovat by měl v Liberci v senátním obvodě 34. „Chtěl bych se víc věnovat regionu a sportu. Jako senátor budu k tomu mít větší možnost,“ vysvětlil Právu.

Do Senátu bude kandidovat i ministr a poslanec Mládek, který zase volby bere jako referendum občanů, zda svou práci dělá dobře. Pokud neuspěje, zváží prý odchod z vlády. Jestliže se mu však senátorské křeslo obsadit podaří, v dolní komoře místo něj usedne ředitel hřebčince v Písku Karel Kratochvíle (ČSSD).

„Vyslyšel jsem výzvu vedení ČSSD, které chce postavit kandidáta, který bude mít šanci získat mandát v obvodě obsazeném od počátku Senátu zástupcem ODS,“ vysvětlil Právu Mládek.

Za Humla by mezi poslance přišel bývalý místostarosta Čáslavi Jiří Havlíček (ČSSD) a za Ploce exstarostka Liberce Martina Rosenbergová.

Krajské volby

Lákadlem pro poslance jsou i krajské volby. Lídrem oranžové kandidátky v Ústeckém kraji bude například Jaroslav Foldyna, na Vysočině bude své křeslo hejtmana obhajovat poslanec Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD). V Olomouci bude lídrem poslanec a šéf tamní ČSSD Jiří Zemánek. Na kandidátce KSČM se proti němu postaví jeho kolega ze Sněmovny Alexander Černý.

Komunisté nasadí do voleb svých tváří ze Sněmovny vícero: na Plzeňsku bude lídrem podle informací Práva zřejmě Karel Šídlo, na Liberecku zase Stanislav Mackovík. Jihomoravskou kandidátku povede Ivo Pojezný.

Poslanec a někdejší hejtman Jan Zahradník povede v krajských volbách jihočeskou kandidátku ODS, za hnutí ANO bude tamtéž kandidovat poslankyně Radka Maxová. Hnutí ANO nasadí své poslankyně i v jiných krajích: Jaroslava Jermanová se pokusí získat křeslo středočeské hejtmanky a Margita Balaštíková bude zase barvy ANO hájit ve Zlínském kraji.

Lídry naopak nechce mezi svými poslanci vybírat KDU-ČSL. „Poslanci budou na krajských kandidátkách leda v pozici podpůrné, budou kandidovat na řadové zastupitele,“ řekl Právu šéf klubu lidovců Jiří Mihola. To však neplatí pro senátora Jiřího Čunka, který se podle všeho bude ucházet o post hejtmana na Zlínsku.

Křeslo poslance i hejtmana skloubit podle zákona lze, a záleží tak jen na zákonodárcích, zda by po zvolení opustili svá místa ve Sněmovně. Ústřední výkonný výbor ČSSD to svým členům doporučil – lídři Foldyna i Zemánek by tak v případě úspěchu museli parlament opustit.

V jiné situaci je Běhounek, který post hejtmana a poslance slučuje i nyní. „Není členem strany, tak se na něj doporučení nevztahuje,“ řekl Právu místopředseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.

Takřka všechny strany nasadí své poslance na kandidátní listiny, byť ne do jejich čela. V Královéhradeckém kraji by měl být i vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Na oranžové krajské listině by měl být například poslanec Jan Birke, pardubickou kandidátku podpoří Jan Chvojka, olomouckou zase Roman Váňa (všichni ČSSD). Komunisty na Ústecku podpoří svou kandidaturou poslankyně Gabriela Hubáčková.

Peníze a pozice, míní politolog

Motivace poslanců usednout do křesla řadového zastupitele není finanční. Za neuvolněnou pozici dostávají několik tisícovek měsíčně, tedy zlomek poslaneckého platu, jehož základ je 65 700 korun měsíčně bez náhrad.

„Skloubením funkce koaličního poslance a krajského zastupitele bych rád dosáhl toho, abych byl spojkou mezi krajskou samosprávou a vládou tak, abych byl svému regionu co nejprospěšnější,“ vysvětlil Právu Chvojka.

Politolog Bureš se domnívá, že motivace poslanců dostat se do krajských zastupitelstev bývá prozaičtější. Peníze hrají roli především u lídrů kandidátek, kteří mohou získávat kromě platu poslance i plat hejtmana.

„Majetkový poměr hraje roli. Když někdo platí vysokou hypotéku nebo půjčky, tak to může být motiv dělat politiku ve více funkcích,“ řekl Bureš.

K přání usednout do židle řadového zastupitele pak může vést touha pojistit si svou pozici uvnitř regionální buňky strany. „Každý poslanec pochází z okresní nebo místní organizace. V kraji může každý poslanec udělat něco pro své město, svůj obvod. Zvolením do krajského zastupitelstva si pojistí svou pozici v regionální struktuře své strany. Je to pokus o posílení pozice v místě, odkud pochází,“ myslí si politolog.