Článek
„Metodu, kterou se Chat Control vrátil na plénum Evropského parlamentu, nelze nazvat jinak než totální prasárnou,“ konstatoval na síti X jeden z odpůrců sledování on-line komunikace Krutílek.
Politici se přeli, jestli projednávání v rámci EU proběhlo správně. „Promiň, ale tyhle s prominutím kecy by sis mohl odpustit. Buď vyvoláváš hysterii, anebo nerozumíš tomu, jak ústav, ve kterém pracuješ, funguje,“ reagoval další europoslanec Kolář.
Spor se vede o to, jestli bylo v pořádku, že se o skenování komunikace jednalo znovu, i když Europarlament věc odmítl už na jaře. Výjimka platila už od roku 2021 a skončila v dubnu.
Rada EU (zastoupení členských států) ale navzdory odmítnutí poslanců rozhodla o opětovném projednání věci v parlamentním druhém čtení. V něm je ale pro odmítnutí legislativy třeba absolutní většina všech poslanců, ne jen většina přítomných, a právě kvůli tomu se nenašlo dost odpůrců na odmítnutí, přestože jich bylo při hlasování více než příznivců.
Jak popsal Kolář, nejde o nic, co by bylo v rozporu s pravidly. „Nic se znovu neotevřelo, ani nemohlo znovu otevřít, protože nic nebylo uzavřeno. Legislativní proces neskončil, takže (logicky) mohl pokračovat,“ uvedl. Rada EU totiž skutečně může rozhodnutí parlamentu rozporovat a rozhodnout o dalším projednání.
Kritici postupu ale namítají, že jde o neobvyklou věc. „V prvním čtení se fakticky počítá s tím, že parlament návrh nezabije, ale jen pozmění. A pokud jej zabije, tak jej Komise zpravidla stahuje z dalšího projednávání, což se však tentokrát nestalo,“ vysvětlil Krutílek.
„Když Evropský parlament něco v březnu odmítl, tak pokračování v legislativním procesu je prostě jen tlak na to, že podruhé už se ‚polepší‘ a bude hlasovat ‚správně‘,“ dodal s tím, že si stojí za tím, že šlo o „prasárnu“.
Krutílkovi se také nelíbí, že se hlasovalo „urgentní procedurou, která se v těchto případech nepoužívá, protože se obchází projednávání ve výborech“. To prosadili podporovatelé návrhu pod vedením lidovecké frakce.
Kolář zase upozorňuje na tříměsíční lhůtu, kterou Europarlament na projednání má. „V této situaci návrh ‚nezařadit na program‘, a tedy nechat marně uplynout tříměsíční lhůtu, by znamenalo, že legislativní proces skončí nepřijetím právního aktu. Takový přístup by však byl obstruováním legislativního procesu,“ bránil nedávný postup.