Když za nemoci může psychika

Nestává se často, aby děti z ničeho nic přestaly chodit. Přesto do ordinace pediatričky a psychosomatické lékařky Barbory Branny přinesl tatínek svého devítiletého syna, který se nemohl postavit na nohy. Podrobná vyšetření vyloučila infekce, záněty i neurologické potíže. Příčinou nebyly ani dozvuky viróz nebo nějakých zásadních událostí v rodině, o nichž by otec věděl. K žádné diagnostice nedospěl ani ortoped.

„V odběrech ani lékařských vyšetřeních chlapce se nic nenašlo a jeho potíže zůstávaly stejné. Všimla jsem si, že je nápadně posmutnělý. Tatínek měl logický a možný argument, že je to proto, že nemůže chodit. Vysvětlila jsem mu svou zkušenost s psychosomatickými potížemi nejen u dětí a poslala ho s dovolením za dveře,“ vzpomíná lékařka, která si poté začala s chlapcem povídat.

Ten jí po chvilce řekl, že mu nedávno umřel křeček, jeho velký kamarád a vlastně jediný přítel.

„Smrt křečka byla pro devítiletého kluka první konfrontace se smrtelností spojená se ztrátou mazlíčka a kamaráda,“ vysvětluje Barbora Branna.

Rodičům proto doporučila, aby se doma domluvili, jak zvířátko rituálně s rozloučením pohřbít, aby měl syn oficiálně možnost si ztrátu a smutek prožít. Při další návštěvě už přišel chlapec po svých.

Jde o případ, na který byl ryze medicínský přístup krátký. Na druhé straně lékařské vyšetření nešlo přeskočit, aby se vyloučily objektivní příčiny potíží. Psychosomatický přístup zahrnuje pohled na zdraví člověka z pohledu biopsychosociálního, což znamená, že si lékaři s psychosomatickým vzděláním všímají nejen toho, co se děje v těle, ale také v psychice a vztazích.

„Na tyto tři roviny nahlížíme zároveň, což nám umožňuje s nimi paralelně pracovat,“ popisuje lékařka. A právě psychika, kterou spolu s dispozicemi určují procesy a stavy vnitřní i vnější, má podle odborníků na vznik (nejen psychosomatických) nemocí velký vliv. Může být klidně i pověstnou žábou na prameni.

„To, jak zacházíme se svými životy, je ovlivněno typem naší osobnosti, rodinou a její výchovou, ale také například naším rodem a jeho historií. Vzorce chování si vytváříme od raného dětství – rodiče a  naše životní zkušenosti nás formují a ovlivňují,“ vysvětluje Barbora Branna a dodává, že psychické stavy se pak mohou manifestovat nejrůznějšími zdravotními potížemi.

Odstartovat je může skutečná nemoc, například chronické onemocnění, anebo cukrovka, které člověku výrazně ovlivní život. Dalším významným spouštěčem je dlouhodobý stres či extrémní pracovní zátěž.

„Ta se často týká lidí, kteří jsou zvyklí pracovat denně na 120 procent, což si časem vybere svou daň.“

Na naši vnitřní pohodu významně působí také zrychlující se životní tempo a vysoké nároky kladené na sebe samé.

„Změny ve společnosti i v rodinách přinesla covidová doba. Funkčním vztahům pospolitost prospěla, nefunkční naopak ještě víc vzdálila. Mezi dospívajícími dětmi významně přibylo úzkostných poruch, depresivního ladění a somatizací,“ říká Barbora Branna s tím, že v neposlední řadě naši psychiku ovlivňuje i válečný konflikt na Ukrajině a události s ním spojené.

Podle lékařky se může v čase „nasbírat“ kombinace různých faktorů a těžkých životních situací. Tělo si ale nedovolí je ve stresu pustit. „Pacienti se často diví, proč mají podivné potíže až v okamžiku, kdy jsou v klidu. Vždyť starosti a stres prožívali před půlrokem nebo i dřív.“

Kdy vyhledat pomoc lékaře či terapeuta s psychosomatickým vzděláním? Nejlépe ve chvíli, kdy vás potíže zastavují, obtěžují, někdy až paralyzují, přestože jste se snažili o změnu. Začněte tím nejzákladnějším – zdravě jezte, cvičte a také více odpočívejte.

„Někdy opravdu k uzdravení stačí jen brát ohled na své potřeby navzdory tlaku okolí, které ode mě pořád něco očekává,“ radí lékařka.

Při návštěvě psychosomatického odborníka už nečekejte klasické lékařské vyšetření. Biopsychosociální přístup v léčbě psychosomatických onemocnění má své opodstatnění až tehdy, když je pacient po vyšetření standardními lékařskými postupy a nenašla se příčina jeho potíží.

Po vyloučení onemocnění mají lékaři na výběr: mohou pacienta dál sledovat v čase, mapovat příčiny jeho potíží a zároveň dávat pozor na to, zda se u něj nerozvíjí nějaké atypické onemocnění. Nebo mu rovnou doporučí návštěvu psychosomatického pracoviště, případně psychologického či psychiatrického pracoviště, protože psychosomatiků je v Česku stále málo.

Je na místě připomenout, že psychosomatická medicína je dnes módní obor. Když začnete hledat, zjistíte, že za peníze se nabízí nejrůznější pomoc v podobě konzultací, článků a knih s jednoduchými doporučeními a zaručenými pravdami.

„Když vám někdo slibuje rychlé a jednoduché odstranění všech potíží a nabízí řešení na všechno, nevěřte mu,“ varuje lékařka a doporučuje seznámit se se vzděláním poskytovatele psychosomatické péče. Případně je třeba se zorientovat podle doporučení Psychosomatické společnosti Jana Evangelisty Purkyně (JEP).

„S významem pacientových potíží se dá dobře pracovat, ale jsou k tomu potřeba alespoň základy psychoterapeutických znalostí, které se ani na medicíně my lékaři neučíme. To umějí psychologové a psychoterapeuti. Ti ale zase nedokážou vyšetřit tělesné potíže,“ argumentuje lékařka, proč je dobré, když si lékař doplní vzdělání v oblasti psychosomatiky.

Ta má v naší republice různé úrovně: „Od základního přes lékaře s psychosomatickou atestací, který dále zůstává ve svém oboru (praktický lékař, pediatr, neurolog), až po psychosomatická mezioborová pracoviště, kde se zdravotními potížemi, psychikou i tělem zároveň pracuje víc profesí.“

Zvažte, na koho se obrátíte. „Mám pacienty, kteří za mnou přišli s bolestí, přestože předtím chodili dlouhé měsíce na psychoterapii,“ říká fyzioterapeut Tomáš Rychnovský, který se zabývá vlivem psychiky a spokojenosti v životě na vznik bolesti kdekoliv po těle.

„Divili se, jak je možné, že jsme se při společné práci dobrali pravé příčiny jejich zdravotních problémů a nespokojenosti. A pak se postupně s onou příčinou učili zacházet.“

Fyzioterapeut také zdůrazňuje důležitost nejen osobní zkušenosti terapeuta, ale také empatie: „Nitro pacienta zná jen ten, kdo zná svoje nitro.“

V cestě za uzdravením je dobré se vyhnout oblíbeným zkratkám. Zpozorněte, když někdo začne spojovat bolesti zad s faktem, že máte v životě hodně naloženo. Případně že problémy s koleny odkazují k informaci, že něco nemůžete unést, a potíže s kůží začne přičítat vaší úzkosti.

„Často se to říká,“ potvrzuje fyzioterapeut Rychnovský, ale s lékařkou Brannou se shodují, že nejsou příznivci podobných zjednodušení.

„Je třeba vnímat individuální příběh a pohled pacienta. Teprve pak můžete pracovat velmi efektivně a přesně na míru,“ uvádí Rychnovský.

Ve své praxi se snaží především o to, aby se lidé naučili se svou myslí pracovat sami. „Při každém zakolísání nálady a změně pohody jim radím, ať začnou vnímat a hledat důvod této nepohody. Učí se tyto příčiny najít a měnit svou reakci na dávné stresory,“ přibližuje svůj přístup. Od pacienta pak očekává ochotu něco v sobě objevit a změnit. Základem psychosomatické léčby přitom zůstává laskavost a přívětivý přístup k sobě.

Může se vám hodit na Firmy.cz. Psychologické poradny