Úzkostná porucha vás může doslova paralyzovat

Úzkostná porucha se nedá překonat vlastní snahou a sebezapřením. Při úzkostné poruše člověk pociťuje nekonkrétní strach, obavy a je neustále v napětí. Je nervózní a nedokáže se uvolnit, odpočinout si.

Může trpět i řadou tělesných projevů – například mu buší srdce, cítí se na omdlení, třesou se mu ruce nebo má pocit nedostatku vzduchu, zadýchává se apod. Jedná se tedy o zcela odlišné projevy, než když člověk trpí depresí.

Při depresivní poruše se cítíme spíše sklíčení, nešťastní, neumíme se z ničeho těšit a nic nás pořádně nebaví. Takový člověk se musí do všeho vysloveně nutit, nechutná mu jíst, nemůže spát.

Jak úzkosti, tak deprese je zapotřebí začít včas léčit. Pokud se dotyčný neléčí, snadno se dostane do začarovaného kruhu, ze kterého se hned tak nedostane.

„Pacient často sáhne po prostředcích, po kterých se mu uleví. Často se přitom jedná o alkohol či léky na uklidnění. Taková samoléčba ale může být velmi nebezpečná. Nemocný se tak dostává do rukou odborníka až ve chvíli, kdy už je u něj přítomna existence dvou poruch. Kromě úzkostné poruchy má vytvořen i návyk na určitou látku, například spolu s panickou poruchou trpí závislostí na alkoholu nebo na lécích ze skupiny benzodiazepinů,“ upozorňuje psychiatrička Mária Králová.

Jedná se o léky na uklidnění, které sice uleví od akutní úzkosti a napětí, ale jinak by měly být užívány jen krátkou dobu, jsou totiž potenciálně návykové.

Podobně návykové může být i řešení problému alkoholem. „Častým rizikem těchto neléčených onemocnění je vznik závislosti na alkoholu. Alkohol „rozpouští“ úzkost a přechodně může zlepšit náladu. Platí však, že alkohol je jedním z nejsilnějších depresogenů, takže v konečné fázi průběh deprese zhoršuje a úzkost prohlubuje,“ doplňuje lékařka Lenka Trdlová z Psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích.

Mezi úzkostnými stavy a depresemi v zásadě není velký rozdíl, co se týče léčby. Ale co se týče projevů, ty jsou rozdílné, ačkoli mnohdy se prolínají a často je úzkost součástí depresivní poruchy. Člověk se nemusí snažit rozlišit, zda trpí úzkostmi nebo depresí, důležité je, aby včas vyhledal odborníka - když je již zřejmé, že si se zvládnutím své situace sám neporadí. Léčba úzkosti nebo deprese je vždy dlouhodobá, netrvá dva dny ani dva týdny.

Pokud prožíváte náročné období, špatně spíte, trpíte úzkostmi a ustavičným strachem, že se stane něco špatného, ale nechcete skončit „na lécích“, můžete nejprve vyzkoušet šetrnou cestu formou rostlinných léků, které jsou dostupné v lékárnách.

„V současné době je u nás k dostání nový lék na úzkost, první volně prodejné anxiolytikum na přírodní bázi. Před jeho užíváním není nutné se poradit s lékařem, jelikož je bez předpisu dostupný v lékárně,“ vysvětluje Králová.

Jedná se o regulérní lék, s prokázanou klinickou účinností při dočasných úzkostných stavech, při kterém nehrozí riziko rozvoje závislosti ani při dlouhodobém užívání. Navíc neuspává a neutlumuje.

„Další velkou výhodou je, že se svým mechanismem působení nebije s jinými léčivy, tedy nehrozí tzv. interakce (ať už s léky na psychiku, nebo např. na vysoký tlak). Pro svůj příznivý bezpečnostní profil není vázán na lékařský předpis a jedná se o rostlinné léčivo s obsahem levandulové silice. Pokud se vám po 14 dnech jeho kontinuálního užívání vůbec neuleví, je zapotřebí vyhledat návštěvu odborníka,“ uzavírá Králová.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychiatrické ordinace a pracoviště