Hlavní obsah

Jak se vykřičet ze stresu a dát průchod emocím

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sebeovládání je sice imponující, ale ne vždy zdravé. Jednou za čas si od srdce zařvat může člověku přinést spoustu pozitiv jak z pohledu fyzického, tak duševního zdraví.

Foto: Profimedia.cz

Křik nemusí být jen negativní.

Článek

Terapeutické účinky křiku jsou zakotvené už ve starodávné čínské medicíně, která věří, že má pozitivní vliv na plíce a játra.

Podle teorie amerického psychologa Arthura Janova křik dokáže člověka přenést do dětství, kde vznikají traumata. Tím, že potlačovaným emocím dáme hlas, podle něj dochází k uvolnění a očištění od starých programů.

Ve své době byla tato teorie naprosto revoluční, podle současných psychologů však metoda nemůže sloužit jako plnohodnotná psychoterapie. To ale neznamená, že „vykřičení se“ nemá žádné účinky.

„Vědomý a regulovaný křik uvolňuje často potlačovanou agresi nebo nahromaděné emoce hněvu, smutku či strachu. Pokud si dovolíte opřít se do křiku celým tělem, každou buňkou, může to být opravdu mimořádný zážitek, při němž se uvolňuje dny a týdny zatuhnutá energie. Z toho důvodu má křik také antistresové účinky, protože právě stres souvisí s nahromaděnou a nevyužitou energií v těle,“ vysvětluje Tomáš Kvapilík, psycholog a psychoterapeut.

Život s emočním sadistou aneb Když se partner doslova vyžívá ve vašem ponižování

Vztahy a sex

Křik funguje podobně jako pláč, takže se vám po něm uleví. Kromě toho je do jisté míry prevencí kardiovaskulárních nemocí a depresí, za kterými často stojí potlačované emoce. Což kdysi tvrdil i náš přední psycholog Zdeněk Matějček. Podle něj agrese a deprese mají k sobě blízko a jedna může přecházet v druhou.

Křik spouští 6 různých emocí

Podle vědecké studie, jejíž autorem je kognitivní neurovědec Sascha Frühholz, křik spouští 6 různých emocí. První z nich je zmiňovaný vztek, dále pak strach, bolest a smutek. Potřeba křičet však nemá jen negativní spouštěče. Lidé křičí také, když mají extrémní radost nebo zažívají intenzivní potěšení.

Výzkum navíc odhalil, že lidé mnohem více reagují na výkřiky radosti, které upevňují sociální vazby. Důkazem, že pozitivní křik sbližuje, je například jásání fanoušků na stadionech nebo koncertech oblíbených interpretů. Podle Frühholzovy teorie tak dávají najevo, co cítí a přirozeně se sbližují.

„Je velká škoda, že křik je mnoha lidmi vnímán negativně, i když to může být zcela pochopitelné s ohledem na jejich minulost. Často při terapii cítím, že by si klient potřeboval zakřičet nebo něco vykřičet. A pokud se nám podaří, že si sám rozhodne o času a místě, kdy křikem ventiluje emoce, zpravidla nenásledují pocity viny nebo studu. Naopak přichází velká úleva, tělesné uvolnění a někdy také zvýšená motivace a odhodlání ke změnám. S tím úzce souvisí, že křik způsobuje krátkodobé zvýšení krevního tlaku, což ovlivňuje naši připravenost k akci nebo reakci,“ vysvětluje Tomáš Kvapilík.

Zakřičte si, ale ne na děti a druhé

Až si ale budete chtít zakřičet, čiňte to tam, kde nejsou jiní lidé. Křik nebo slyšení křiku druhých v nás může aktivovat mechanismus „bojuj, nebo uteč“, který zvyšuje hladinu adrenalinu a kortizolu v těle. Pro druhé se tak může jednat o velmi stresující záležitost.

Přestala křičet na své děti a změnil se jí celý život

Děti

Najděte si pro to prostor, kde svým křikem nikoho neohrozíte. Případně ze sebe nahromaděné emoce dostaňte jinak, ať už sportem, či těžkou manuální prací, prostě čímkoliv, čím se vám uleví.

Co dělat, když začnete cítit napětí a vztek

Vztek je vlastně projevem strachu. Podle psycholožky Alice Vondrové člověk útočí, když se cítí ohrožen. Jakmile tedy začnete cítit napětí a vztek:

  • Naučte se rychle rozpoznat, co nebo kdo je vyvolal. A věc ihned řešte. To není projev člověka agresivního, ale přiměřeně sebevědomého.
  • Naučte se mluvit o svých pocitech. Snažte se je svému okolí vysvětlit. Mluvte s ním o tom, co vás štve. Zabráníte tím efektu sopky.
  • Také se snažte své napětí ventilovat.
  • Když to jde, řešte problém s člověkem, kterého se týká. A pokud to nejde, představte si osobu, která vás naštvala, a napětí uvolněte bušením do polštáře anebo pořádným zařváním někde stranou.
  • Ulevit si můžete také sérií jadrných, nepublikovatelných slov. I to mívá blahodárný účinek. Dokonce se prodává nafukovací panák antistresák. Na něm se dokážete vydatně odreagovat, aniž byste si poškodili rodinné a pracovní vztahy, případně si pošramotili osobní důstojnost.

Vzdychání a sténání jako recept na dokonalý sex

Vztahy a sex

Násilí za zavřenými dveřmi našich domovů

Vztahy a sex

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické ordinace

Reklama

Související témata:
Psychická úleva

Výběr článků

Načítám