Jak strávit báječné prázdniny u prarodičů

„Péče prarodičů má na vnoučata skvělý vliv. Experti zjistili, že pozitivní vazba a vztah s babičkou a dědou jim přinášejí podobné výhody jako vztahy s rodiči. I oni mohou významně podpořit zdravý vývoj dětí a jejich nezávislost,“ říká profesorka psychologie Rowena Gomezová.

Jde zároveň o skvělou příležitost, jak oživit domácí tradice a předat zvyky, schopnosti i životní moudrost, které se mezi dvěma na sebe navazujícími generacemi třeba již vytratily. Děti se často vyhraňují proti svým rodičům, kdežto u babičky a dědy s nadšením nasávají jinou atmosféru a zájmy, které se jim nabízejí.

Podle autorky Kristin McCarthyové starší generace těší, že předají vnoučatům své dovednosti, ať už je to šití, vaření, pečení, práce se dřevem, turistika, či zájem o stroje, památky, výstavy, divadlo apod.

A inspirace je oboustranná. Prarodičům mezigenerační vztah pomáhá posilovat schopnost pamatovat si, plánovat a také se rozhodovat. „Pociťují i větší sebejistotu, když si uvědomí, že jsou fyzicky schopni hrát si se svými vnoučaty a postarat se o ně. Tato péče jim také usnadňuje zapojení se do společnosti. Posílení sociálního a aktivního životního stylu může vést ke zlepšení kognitivních schopností, například paměti,“ upozorňuje profesorka Gomezová na výsledky dvou studií.

A protože si rodiče odpočinou od každodenního kolotoče povinností spojeného se starostí o rodinu, může být taková akce výhrou pro všechny tři generace. Ovšem pokud se nedostanete do situace, kdy se rodiče s prarodiči neshodnou na základních pravidlech.

Sylvia Mikucki-Enyartová, odbornice na interpersonální a rodinnou komunikaci, radí vyjasnit si zásadní otázky předem. Měli byste si najít čas a probrat všechny možné „třecí plochy“ – od toho, kdo za co platí, až po dodržování pravidel. „Otevřená komunikace výrazně pomáhá minimalizovat napětí a zajistit hladký průběh návštěvy dětí.“

První otázka je, jak dlouho vnoučata u prarodičů zůstanou. Tady by podle odborníků měli mít poslední slovo babička s dědou. Někteří prarodiče se o děti hravě zvládnou postarat i pár týdnů, jiní ale už nemají takovou výdrž nebo touhu a vědí, že pohlídají jen pár dní. Možná jim vyhovuje, když vnoučata přijedou k nim domů, další je vezmou na týdenní dovolenou a pak už s nimi zajdou maximálně do cukrárny nebo na plovárnu.

Jejich rozhodnutí je důležité respektovat. Je třeba vzít v úvahu, že dnes bývají senioři aktivní a mívají své zájmy, které se netýkají rodiny. Rozhodně se jim nemusí hodit každý termín, který navrhnete. Roli ale naopak může hrát i zaběhlá rutina, kterou starší lidé obtížně opouštějí.

„Dobré je nic nepředpokládat, netlačit a nevyžadovat. Není povinností prarodičů být neustále k dispozici nebo zastavit svůj život, aby se starali o vnoučata. I když jsem si jistá, že v případě mimořádné situace by to většina udělala bez výhrad,“ dodává Sylvia Mikucki-Enyartová.

„Z hlediska výchovy mají rodiče a prarodiče mnohdy tendenci hrát podle odlišných pravidel,“ upozorňuje odbornice na časté jablko sváru. Základem je, že výchova není na babičce s dědou, už se jí nemusejí zabývat. Jde o starost rodičů! Ale když prarodiče stráví s vnoučaty týden či dva v kuse, vytvoří se samozřejmě řada situací, na které musí reagovat.

„Mezi rodiči a prarodiči je důležité vymezit a vykomunikovat pravidla a očekávání. Pro starší z párů však platí, že o některých věcech se nevyjednává,“ obrací se expertka k prarodičům. „Mezi ty neměnné patří požadavky rodičů ohledně bezpečnosti dětí, jako je například používání dětských autosedaček nebo dohled při plavání.“

Jiné se ale dají rozvolnit. A rodič by měl nad odlišnostmi přivřít oči a vzpomenout si, že i on má z dětství spoustu krásných zážitků se svými prarodiči – a často právě kvůli tomu, jak jiné to bylo ve srovnání s časem stráveným doma. „Jde třeba o prodloužený čas strávený u televize, běžně nepovolené sladkosti nebo pozdější odchod do postele,“ inspiruje odbornice na rodinnou komunikaci.

Na přetřes by měla přijít i otázka peněz. Otevřeně si vyjasněte, kdo za co platí. A to minimálně z toho důvodu, že na toto téma neexistuje univerzální návod. Vše se odvíjí od finanční situace rodiny a způsobu, jak se v rámci širší rodiny s penězi hospodaří. Pro některé prarodiče je automatické, že zaplatí vše. Pro jiné je únosnější se o náklady rozdělit. A další vám řeknou, že jejich čas a energie jsou už tak dostatečnou investicí.

Nabitý program s výlety je skvělá náplň volna s vnoučaty. Jenže pobyt u moře či na horách, výpravy do zoologické, muzeí, bazénu, ale i cesta vlakem do přírody něco stojí. Jestliže rodiče dětí uvažují, že prarodičům finančně přispějí, měli by zvážit zaplacení nákladů i za ně. Konkrétní program pak můžou doporučit, ale konečné rozhodnutí by již měli nechat na dědovi a babičce.

Děti jsou vždy nadšené, když můžou poznávat svět. S prarodiči o to víc, protože na rozdíl od mámy s tátou k nim bývají benevolentnější. A ukazuje se, že dnešní senioři se dobrodružství nebojí.

Průzkum cestovních trendů asociace AARP z roku 2019 zjistil, že zhruba jedna třetina vzala v předchozím roce vnoučata na výlety bez přítomnosti jejich rodičů. A dobrá zpráva je, že zájem o skip-gen vacation, tedy dovolené, kdy se vynechají rodiče, stoupá.

Většina vsadí na all inclusive dovolenou, ale někteří cestují i volnějším způsobem. „Tento způsob trávení času je oblíbený, protože obohatí všechny zúčastněné. Děti získají větší povědomí o své identitě a mohou ocenit i jednodušší radosti života. Prarodiče benefitují posílením svých kognitivních schopností a fyzické aktivity, která je nutná pro držení kroku s vnoučaty,“ upozorňuje psycholožka Kairen Cullenová.

To potvrdil i průzkum cestovní kanceláře Saga Travel, v němž čtyři z pěti prarodičů uvedli, že dovolená s vnoučaty přináší významné výhody pro udržování jejich aktivit. Sedm z deseti sdílelo, že dovolená s vnoučaty zlepšuje jejich vztahy.

Být s vnoučaty nonstop ale může být vyčerpávající. I ten nejvíc milující prarodič by měl předem zvážit, na co ještě fyzicky stačí. Jedna věc je se o děti postarat, druhá je vymyslet jim program a zabavit je. Zvlášť pokud s nimi během školního roku netráví tolik času.

Variantou, jak propojit čas dětí a prarodičů a zároveň minimalizovat starosti, jsou organizované pobyty pro seniory s vnoučaty.

„Stává se, že někteří příbuzní se setkají až na našem táboře. Rodiče přivezou děti ze severu republiky, zatímco babička dorazí z Brna,“ popisuje Jana Benešová ze zapsaného spolku Filiánek, který pobyty pořádá už devět let. Nejstarším dětem bývá kolem patnácti, nejmladším pak tři, ale podmínkou je, aby byly na své prarodiče zvyklé. „Nejvíc jezdí mezi sedmým a třináctým rokem.“

Podle zkušeností Jany Benešové takový pobyt výrazně posiluje mezigenerační vztahy. Dochází k tomu zvlášť u příbuzných, kteří se vidí jen během léta. Výhodou takto organizované akce je i pevně daný program a aktivity. Ty myslí na obě generace.

„Ukazujeme dětem, co dělali babičky a dědové zamlada. Skáčou přes gumu nebo se učí psát na starém psacím stroji. Vnoučata se na prarodiče začnou brzy dívat v jiném světle, protože vidí, jak s nimi běhají, soutěží i se učí nové věci,“ uzavírá Jana Benešová.

Nadšené vyprávění dětí, co všechno s babičkou a dědou zažily, je na konci prázdnin snem každého rodiče. Radost a vděk lze dát prarodičům najevo i hezkou formou poděkování:

„Vaším projevem uznání může být dárkový poukaz do obchodu, do nějž chodí pravidelně nakupovat, nebo domácí jídlo, které jim přivezete,“ dává tip odbornice na komunikaci Sylvia Mikucki-Enyartová.

Prarodiče si s vnoučaty můžou vytvořit řadu nádherných vzpomínek. Zvlášť v období letních měsíců volna, které jsou oproštěné od běžných povinností.