Článek
Být aktivní součástí života svých vnoučat mnohé prarodiče velice těší. A také to na ně pozitivně působí. „Nedávné výzkumy naznačují, že starat se o vnoučata alespoň jednou týdně prospívá jak duševnímu, tak fyzickému zdraví prarodičů,“ upozorňuje doktorka psychologie Marta Gonzalez Catalanová a dodává:
„Hlídání dětí posiluje seniorům i mozek. Musejí totiž vykonávat další mentální aktivity, více používat paměť a rychle zvládat staronové úkony.“
Čas strávený s vnoučaty vede prarodiče k pozitivnějšímu myšlení a přináší jim to také více sociálních interakcí. Navíc, pomoc s vnoučaty upevňuje rodinná pouta. Podle psycholožky v prarodičích vzbuzuje i větší pocit sebevědomí, když vidí, že péči o děti zvládnou.
Prarodiče částečně zapojení do výchovy vnoučat žijí déle, zjistila studie
Žijeme také v době, kdy v nejrůznějších průzkumech děti jako svůj problém uvádějí stále větší pocit osamělosti, stejně jako senioři, takže fungující trojgenerační rodina může být pro všechny členy velkou oporou.
Nikdo nemůže nonstop
Mladé rodiny, které mají notorický nedostatek času, potřebují pomocnou ruku. Zvládat práci, domácnost, děti, a ještě nějaký osobní život, je pro většinu z nich náročné. Ani každodenní povinnosti si totiž nejde vždy úplně naplánovat.
„Ve chvíli, kdy se dospělým nečekaně změní časový harmonogram, jsou tu babičky a dědové, kteří jim pomohou vyzvednout děti ze školy,“ říká klinický psycholog Bob Ritzema.
Podle něj se často stává, že na prarodiče padají požadavky na hlídání vnoučat postupně, stále přibývají, a nakonec je jich příliš. Dítě chce chodit na kroužek, na který ho máma s tátou nemůžou vodit, protože jsou v té době v práci. Jindy musí dítě k doktorovi zrovna v čase porady.
Nebo rodiče prostě chtějí strávit některý večer jako dospělý pár, bez toho, aby je jejich ratolesti rušily. Nakonec babička s dědečkem nevědí, kam dřív skočit, ale stejně se tak nějak automaticky očekává, že budou k dispozici neustále.
„To, co začalo jako občasná výpomoc, pomalu narůstá a prarodiče hlídají nakonec pořád i přesčas. Zvlášť pro ty, kteří nechtějí zažívat nesoulad v rodině, je obtížné vyhlásit stop stav. A tento kolotoč může vést k úplnému vyčerpání,“ varuje psycholog Ritzema.
Poradna: Návraty dětí od prarodičů zpět domů nebývají jednoduché
Příběh přímo z terénu popisuje Judith Howellsová z britské Asociace prarodičů:
„Nedávno jsem mluvila s jednou babičkou, která hlídá batole, zatímco jsou jeho rodiče v práci. Je unavená, lehce vystresovaná, částečně bez peněz, ale nejvíc ze všeho ji trápí, že je její pomoc brána jako samozřejmost a nikdo ji ani neocení. Nechce ale nic říkat, aby nevyvolala hádku. Nechá si líbit třeba i to, že si rodiče nevyzvedávají vnouče v dohodnutý čas, ale čekají, že až přijdou, bude dítě najedené a vykoupané.“
Jak si nastavit hranice?
Pokud jste prarodičem, na kterého je kladeno příliš mnoho nároků a který má pocit, že jeho péči o vnouče berou „mladí“ jako něco automatického, je potřeba, abyste si nastavili určitá pravidla, chcete-li hranice.
- O problému si promluvte. Sedněte si se svými dospělými dětmi a jejich partnery a zkuste jim vysvětlit, že je toho na vás moc. Dopředu si alespoň rámcově promyslete, jak byste chtěli celou situaci řešit. Ujasněte si, co je vám nepříjemné. Že nevíte s předstihem, kdy budete dítě hlídat? A kdy si ho rodiče vyzvednou? Nebo že se od vás očekává, že na zavolání všeho necháte a okamžitě přiběhnete?
- Řekněte jasně, kdy budete k dispozici. Domluvte se, které dny v týdnu jste ochotni hlídat a které potřebujete pro sebe, na návštěvu lékaře, na své koníčky. A až na opravdu zásadní výjimky domluvené doby dodržujte. Stejně tak by to ostatně dělala i placená chůva.
- Dejte najevo, že potřebujete pomoc na oplátku. Zvlášť pokud se cítíte nedocenění. Může jít o maličkosti i větší věci - peníze za benzín, který kvůli vnoučeti projezdíte, odvoz k lékaři, menší oprava v bytě. Prostě co potřebujete, abyste ve vašem vztahu trochu vybalancovali vzájemnou podporu.
- Jednou týdně si promluvte o tom, jak hlídání probíhá. Nevyřčená negativa na obou stranách mají tendenci se nafukovat. Pokud v sobě dlouho držíme něco, co jsme si mohli na začátku vyříkat během pár minut, zpravidla to nedopadá dobře. Buďte věcní, problémy většinou mají svá řešení.
Pár rad pro „mladé“
A protože na druhé straně zapeklité hlídací rovnice jsou mámy a tátové, tedy dospělé děti, kteří se opravdu často bez pomoci svých rodičů neobejdou, zformulovala psycholožka Markéta Antošová několik pravidel také pro ně.
„Rozhodně bychom nikdy neměli považovat hlídání dětí prarodiči za samozřejmost, bezplatné jesle. Je to jen jejich svobodné rozhodnutí, zda vám s dětmi chtějí pomoci, či nikoli. Stejně tak jako je zase na vás, jestli a s jakými pravidly děti k prarodičům pustíte,“ říká psycholožka.
Poradna: Jak se bránit náladovosti babičky a nenechat se vyvést z rovnováhy
„Aby si babičky a dědové mohli čas s vnoučaty rozvrhnout a počítat s jejich návštěvou, potřebují vědět, kdy a v jakém časovém rozmezí je pohlídají. Dávejte jim proto vědět včas, které dny byste rádi, aby se vašich dětí ujali. Domluvené časy potom dodržujte.
Není úplně fér říct, že si děti vyzvednete v šest večer, a v osm ještě ani nejste k zastižení na telefonu. Děti pomalu usínají na gauči a babička s dědou nevědí, jestli je mají uložit, nebo ne. Nehledě na to, že na večer už mohli mít jiné plány. Přejete-li si sami, aby prarodiče respektovali některá vaše přání, buďte i vy těmi, na které je spolehnutí.“
Hlídání není povinnost!
I když prarodiče hlídají svá vnoučata rádi a s láskou, není to jejich práce na sedm dní v týdnu a dvacet čtyři hodin denně.
„Rodiče by neměli být dotčení, pokud prarodiče nechtějí nebo nemohou hlídat. Není to jejich povinnost. Oni už vychovali vás nebo vašeho partnera či partnerku,“ říká psychoterapeutka Markéta Antošová.
„Někteří senioři si možná už odvykli a tu velkou zodpovědnost nechtějí přijmout. Někdy už sami cítí, že jim ubývá sil a že by na děti nestačili. Jiní prarodiče jsou naopak ještě dost mladí, chodí do práce a mají aktivní život, tak jim tolik času pro vnoučata nezbývá.“
Pravidla o dětech určuji rodiče
Co by měli rodiče dodržovat, pokud prarodiče hlídají vnoučata často? Prarodič má spíš roli spolujezdce, měl by mít tedy méně povinnosti, ale také práv zasahovat do výchovy dětí. Tu musejí řídit rodiče.
- Vytvořte si krátký seznam věcí, o kterých se nevyjednává. Některé musejí jít podle plánu každý den. Například dvouleté či tříleté dítě se dá do postýlky od jedné do tří. Babička bude rozhodovat jen o tom, jak to proběhne, třeba jestli bude číst pohádky nebo zazpívá ukolébavku.
- O praktických věcech komunikujte včas. Jako například co udělat s tím, když se vaše malá dcera začne bát babiččiny staré kočky. Nebo že jste začali učit syna zavazovat tkaničky a chcete, aby ho v tom podpořila i babička s dědou.
- Připravte se na možné neshody. Babička by některé věci dělala samozřejmě jinak než maminka. Nejedna rodina se pohádala kvůli odlišnému názoru například na dojídání jídla na talíři nebo kvůli tomu, kolik cukru a sladkého je pro dítě v pořádku. Řekněte prarodičům svůj názor bez emocí. A poproste, aby vaše pravidla dodržovali.
- Uvědomte si, že i přes různé názory máte všichni stejný cíl – zdravé a šťastné dítě. Ani jedna strana by neměla používat věty typu: Tys nikdy... nebo Ty vždycky. Spíš zkuste popsat své pocity: „Cítím se, jako bys podrývala mou autoritu, když kupuješ čokoládu za mými zády.“
Může se vám hodit na Firmy.cz: Hlídání dětí, Jesle, Mateřské školy