Tereza Vágnerová: Pro dlouhověkost je dobré naučit se poslouchat tělo a začít jíst dopolosyta

Nemám v představách konkrétní číslo, moc bych si ale přála snížit rychlost nástupu nemocí a zachovat si zdraví co nejdéle.

Konkrétně se udává, že rozhoduje až z pětadvaceti procent, proto se vždy, když se bavím s pacienty, ptám, jestli se někdo z rodiny dožil vysokého věku. Já osobně ve svých čtyřiatřiceti letech nemám už ani jednu babičku a dědečka. Ale víc mě v tomto směru ovlivnila desetiletá práce u akutních geriatrických lůžek, kde jsem měla každodenní blízký kontakt se smrtí. Ukázalo mi to, že život je křehký a je třeba o něj pečovat.

Není, ale to, co umíme, je ho zpomalit. A dává velký smysl zachovat si co nejdéle zdraví ve formě soběstačnosti, dobré fyzické kondice a mentálního zdraví. Na nás ženy jsou z hlediska fyzické krásy kladeny velké nároky. Když třeba půjdete cvičit, sport vám bezpochyby pomůže vypadat lépe, ale je to ten hlavní důvod, proč se mu věnujete? To, co bychom měli především chtít, je cítit se silně ve vlastním těle. Dobrá zpráva je, že sílu můžeme budovat do poměrně vysokého věku a začít s tím klidně v šedesáti.

Je pravda, že největší nárůst svalové hmoty zaznamenáme mezi třicátým a čtyřicátým rokem věku, ale není to tak, že kdykoli později už máme smůlu. Třeba pro ženy v menopauze je důležitý pravidelný silový trénink, protože díky němu předcházejí vzniku osteoporózy a riziku zlomenin. Dává smysl, když s ním začnou už dřív, ale pravidelnost nerovná se každodennost.

V rámci dlouhověkosti se ukazuje, že extrémy nefungují. Od určitého momentu už ztrácíme výhody, které nám má daná aktivita přinést. Tělo se totiž kvůli nedostatku regenerace začne vyčerpávat. Znám příklady ultramaratonců, kteří vyběhnou deset hor za dva dny, a pak se týden potýkají se zdravotními problémy, protože stres, kterému tělo vystavili, byl příliš velký.

Přijde mi, že jsme se stali obětí vlastního úspěchu a prostředí, které jsme si vytvořili, a relaxace se v tom všem ztrácí. Bylo by jednoduché teď říct, abyste poslouchali své tělo a ono vám řekne, co potřebujete. Ale to se nejdřív musíme naučit. Což je náročné zvlášť pro ženy, které pořád řeší nějaké starosti a hodně se soustředí na všechny kolem sebe.

Inspiraci nabízejí takzvané modré zóny, tedy oblasti, kde se lidé dožívají ve zdraví vysokého věku. Jedním z důvodů je, že mají smysl života. Těžko se dají v tomto směru prokázat fyzické benefity, ale fakt, že vědí, proč každé ráno vstávají, jim pomáhá udržet se v dobré kondici. Samozřejmě důležitou roli hraje i strava, pohyb a kvalitní spánek.

Ano, a není jen jedno. Je prokázáno, že středomořský styl stravy významně pomáhá se zánětlivostí v těle, což vede i k hezčímu vzhledu. Ale nepředstavujte si italské těstoviny nebo řecký gyros. Konkrétně mám na mysli ryby, libové maso, ořechy, kvalitní tuky a celistvé obiloviny. Je dobré k tomu přidat pravidelný pohyb, protože svaly jsou endokrinní orgán, což znamená, že produkují a vylučují hormony přímo do krevního oběhu, a ovlivňují tak různé tělesné procesy. Konkrétně při aktivitě produkují myokiny, což jsou pozitivní látky, které tělo ozdravují a omlazují.

Ví se, že ultrazpracované potraviny, jako jsou sušenky, chipsy, ovocné nápoje nebo sádlo a máslo, mají efekt na zdraví zcela opačný. Tělo si primárně neumí poradit s jejich přebytkem, čímž se zvyšuje v těle zánět, se kterým musí bojovat. Také se ukazuje, že kvůli vysokému obsahu fruktózy, soli nebo koření v nich a specifické struktuře jsou návykové, takže pokud si je nemůžeme dát, zhoršuje se nám nálada. Občas se pak dostaneme do spirály, kdy velmi slanou chuť potřebujeme přebít sladkostí, a je náročné tento kolotoč zastavit, protože v nás zůstává pocit nedosycení.

Dostupnost potravin je v dnešní době tak snadná, že to zdravý přístup k jídlu do určité míry komplikuje. Velká skupina s ním nemá jasně definovaný vztah. Někdo ho bere jako nutný zdroj přežití, jiný ho zneužívá, když si prostřednictvím něj kompenzuje špatný psychický stav. Přitom jídlo dokáže být silným zdrojem potěchy, dodat nám energii a také nás spojit s ostatními. Lidé jej místo toho často do sebe bezmyšlenkovitě nahází a nevyužijí moment vypnutí, který se jim opakovaně nabízí.

Doporučuji to udělat. Už víme, že když se na jídlo nesoustředíme, sníme zhruba o patnáct procent víc. Přitom v souvislosti s dlouhověkostí je dobré naučit se poslouchat tělo a začít jíst dopolosyta. Je to lepší než se nechat svázat nařízením ohledně počtu porcí. To je totiž velmi individuální. Někomu prospívá, když si dá pět jídel denně, pro druhého je vhodnější jíst třikrát denně s velkými pauzami. Vždy se řiďte tím, co je pro vaši energii nejlepší.

Spíš než na množství bych doporučila se ze všeho nejdřív zaměřit na kvalitu jídla. Občas se u pacientek setkávám s tím, že si myslí, že málo jedí, a přitom přibírají. Při bližším pohledu se ukáže, že jejich volba je příliš kalorická. Nemám ani ráda jídelníčky podle věku. To, kolik nám je, nás nenutí měnit složení stravy.

Důvodem nejspíš bude fakt, že s narůstajícím věkem se stáváme náchylnějšími k tomu, co nám ve složení potravin chybí. Například od čtyřiceti let postupně ztrácíme svalovou hmotu, a tak nabývá na důležitosti hlídat si dostatečný příjem bílkovin, které jsou pro růst a opravu svalů důležité. Po třicítce nám také klesají zásoby kolagenu.

O účincích tohoto doplňku stravy teprve vycházejí studie a mají různé výsledky. Je třeba vysvětlit, že kolagen tělo využívá mnoha směry, třeba i na výstavbu svalové hmoty nebo poškozených tkání. Když ho tělu dodáme, nikdo nám nezaručí, že podpoří zrovna krásu obličeje. Mezi odborníky se také hodně mluví o tom, zda by nám stejnou službu neposkytl syrovátkový protein.

Každopádně žádný kolagenový prášek nedokáže přebít zdravotní stav, když budou tělu chybět určité vitaminy a živiny. Je to dobrý bonus, pokud organismus dostává vše, co potřebuje. Stejně jako kyselina hyaluronová pro hydrataci pleti nebo silný přírodní antioxidant astaxanthin. Bez základu ale bráníme přirozenému procesu a nikdy nebudeme vypadat ani se cítit tak, jak bychom si přáli.

Rozhodně doporučuji si nechat udělat krevní test nad rámec preventivních prohlídek, který ukáže, co konkrétně vaše tělo potřebuje. Nejspíš ale nikoho nepřekvapím, když na prvním místě zmíním vitamin D. Jeho nedostatek přispívá ke vzniku řady onemocnění, včetně respiračních. Jeho deficit ovlivňuje psychické zdraví i stav našich svalů a kostí.

Dobré je, že tímto vitaminem se prakticky nedá předávkovat. Dívejte se proto na složení výrobku, kde se obvykle dávka uvádí v takzvaných jednotkách IU. Pro nastartování imunity jich potřebujete denně tisíc až dva tisíce a v zimních měsících můžete jít až na pět tisíc. Také bych doporučila hořčík, u kterého se ukazuje, že jej ze stravy nezískáme.

Nejlepší vstřebatelnost má magnezium citrát, jenom musím zmínit, že do jisté míry zrychluje činnost střev. Hodně se také v poslední době mluví o hořčíku bisglycinátu, který má pozitivní vliv na spánek. Na třetím místě v doplňcích stravy musím zmínit omega-3 mastné kyseliny, protože naše konzumace ryb, lněných semínek a ořechů není dostatečná. A ještě chci přidat čtvrtého do party, a to kreatin.

Za mě jde o esenciální doplněk, a to hlavně ve stáří. Máme k dispozici už velké množství studií, které prokázaly jeho bezpečnost, a mezi benefity patří pozitivní ovlivnění kognitivních funkcí mozku, podpoření silového výkonu a stává se i doprovodným lékem u deprese. Argumentem proti jeho užívání je ovlivnění funkce ledvin, ale ukazuje se, že dlouhodobé užívání kreatinu jim neškodí, pokud dodržujeme pitný režim a správné dávkování.

Cílené vynechání jídla dává smysl z důvodu snížení denního příjmu kalorií. To ale prokazatelně vede k prodloužení života jen u zvířat. Nemáme důkazy, že by to prospívalo i lidem. Navíc je tu riziko, že si můžete spíš ublížit ztrátou svalů a energie. Čím jsme starší, tím méně bychom měli se stravou experimentovat.

Ve vyšším věku je pro tělo složitější vyrovnat se s důsledky našeho nesprávného rozhodnutí. Proto doporučuji radši zkvalitnit stravu, a pokud chcete hubnout, začít změnu s odborníkem, dobře nastaveným jídelníčkem a pohybem. Nebát se toho, zvlášť pokud jste obézní. To je rizikový faktor pro spoustu onemocnění a z hlediska stáří vize špatné kvality života a velkého utrpení.

Spíš bych se jich zeptala, co pro ně znamená kvalita života a jestli ji prožívají. Styl jejich stravování nebyl něco, co bych z dnešního pohledu preferovala, ale vše je o vyváženém množství. I zdravé potraviny, když jich jíme hodně, můžou uškodit. Pocházím z Karlových Varů, kde teče becherovka proudem, a alkohol bych za sebe nedoporučila. Velkou část jídelníčku tvořily u prarodičů i nasycené mastné kyseliny, které nebezpečně zvyšují cholesterol. Dědeček také neměl kladný vztah k zelenině. Na druhou stranu se denně staral o hospodářská zvířata, a měl tak svůj důvod, proč každé ráno vstát. Často jsem byla ve chlévě s ním, dokonce jsem dlouho chtěla být veterinářkou.

V jeden moment mi došlo, že výživa zasahuje do všech částí života a je to velmi účinný nástroj, jak pomáhat. Péče o druhé u mě byla vždy na prvním místě. Dnes pracuji na preventivní gerontologii, tedy se podílím na studiích zabývajících se stárnutím. Také působím v nemocnici a v sociálních službách jako nutriční terapeutka, kde vyhledávám křehké pacienty a pomocí výživy se snažím zlepšit jejich stav. Když vidím, kolik emocí dokáže u seniorů v paliativní péči vzbudit jídlo, které je dobře připravené nebo které mají rádi, jsem šťastná.

U starších lidí je to často sladké, třeba krupicová kaše nebo buchtičky se šodó. Celkově se ale snažíme, aby strava byla hlavně kvalitní. Díky ní můžeme významně zlepšit pooperační stav nebo připravit tělo na náročný zákrok. Bohužel čím víc je člověk nemocný, tím víc klesá síla terapeutického účinku.

Zamilovala jsem si obor geriatrie a mým cílem je zkvalitnit péči v tomto oboru. Aby to bylo možné, musíme se propojit na evropské úrovni a předat si informace. Skutečnost, že se v Evropě zajímáme o kvalitní život seniorů, je známkou naší morálky. A navzdory vráskám, které mi během let přibydou, mi v tomto směru stojí za to postavit se výzvám.