Článek
Jaké představy o zdravém životním stylu tedy nestojí na pevných základech, jak se dlouho zdálo?
1. Posuzovat svůj úspěch podle čísla na váze
Ženy dodnes přikládají váze větší význam, než si zaslouží. Stačí, aby ukázala o kilogram více, a dostaví se pocit selhání. Ve skutečnosti tělesná hmotnost během dne kolísá, a to jednak vlivem hormonů, množství přijaté soli, stresu nebo kvality spánku.
Mnohem lepším ukazatelem pokroku bývá například obvod pasu, množství energie, fyzická kondice nebo to, jak člověku padne oblečení. Zdraví ani skutečný pokrok totiž nelze zúžit na jediné číslo.
2. Trávit hodiny kardiem kvůli hubnutí
Po mnoho let panovalo přesvědčení, že čím více bude člověk běhat, jezdit na rotopedu nebo se bude věnovat aerobiku, tím lépe. Kardio má bezpochyby své benefity pro srdce a cévy, ale s přibývajícím věkem začíná být stejně důležitý silový trénink.
Právě svalová hmota pomáhá udržovat stabilitu, mobilitu i zdravý metabolismus. Zatímco kardio podporuje vytrvalost, silový trénink pomáhá zachovat soběstačnost a fyzickou sílu i ve vyšším věku.
„Kardio znamená žít déle, silový trénink silněji a trénink mobility je o životě bez bolesti,“ shrnuje Chris Freytagová.
3. Vyhýbat se za každou cenu tukům
Dlouhá léta jsme žili v době, kdy za hlavního nepřítele štíhlé postavy byl považován tuk. Regály obchodů zaplnily nízkotučné jogurty, odtučněné tvarohy i další výrobky s nálepkou „light“.
Dnes už víme, že zdravé tuky mají v jídelníčku důležitou roli. Přispívají k pocitu sytosti, podporují vstřebávání některých vitaminů a jsou důležité i pro hormonální rovnováhu. Zároveň tuk dodává jídlu chuť. Místo strachu z tuků se tak zaměřte na jejich kvalitu.
4. Nahrazovat cukr umělými sladidly
Omezovat příjem přidaného cukru je bezpochyby rozumné. Problém nastává ve chvíli, kdy se z toho stane posedlost. Nahrazování cukru velkým množstvím různých sladidel a nakupování potravin výhradně s označením „bez cukru“ totiž nemusí automaticky znamenat zdravější jídelníček.
Některé výrobky bývají vysoce průmyslově zpracované a obsahují řadu dalších přídatných látek, které z nich nedělají nutričně hodnotnější volbu. Odborníci proto doporučují zaměřit se spíše na dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, kvalitních bílkovin a zdravých tuků ve stravě, než na sledování každého gramu cukru.
Rozumnější přístup spočívá v omezení přidaného cukru, nikoli v neustálém hledání jeho náhražek. Občasný dezert si většina zdravých lidí může dopřát bez výčitek a bez pocitu, že porušuje dietní pravidla.
5. Považovat sůl za nepřítele
Sůl má mezi zastánci zdravého životního stylu často špatnou pověst. To ale neznamená, že hlavní složku soli - sodík, nepotřebujeme. Sodík je pro lidský organismus nezbytný. Podílí se na přenosu nervových vzruchů, správné funkci svalů, udržování krevního tlaku i rovnováze tekutin v těle. Bez dostatečného množství sodíku by tělo nedokázalo efektivně regulovat hydrataci ani zajišťovat řadu základních fyziologických procesů.
Samozřejmě platí, že lidé s vysokým krevním tlakem nebo jinými zdravotními obtížemi by měli doporučení lékaře respektovat. U řady aktivních žen však strach ze soli bývá větším problémem než její nadměrný příjem.
Potřeba sodíku se může výrazně lišit v závislosti na věku, zdravotním stavu i míře fyzické aktivity. Aktivní ženy, které pravidelně sportují a více se potí, totiž ztrácejí sodík společně s tekutinami. Pokud ho následně nedoplňují, mohou pociťovat únavu, bolesti hlavy, svalové křeče, závratě nebo pokles výkonnosti. A to zejména v období perimenopauzy a menopauzy, kdy hormonální změny ovlivňují hospodaření těla s vodou a minerály.
Některé ženy proto mohou mít paradoxně problémy spíše s nedostatečným než nadměrným příjmem sodíku. Samozřejmě to neznamená, že by měly začít solit bez omezení. Klíčová je především rovnováha.
6. Myslet si, že odpočinek je známkou lenosti
Některé ženy považují vynechání tréninku za selhání. Čím více sportují a čím větší únavu pociťují, tím více mají dojem, že na sobě skutečně pracují. Ve skutečnosti je ale regenerace stejně důležitá jako samotné cvičení. Právě během odpočinku dochází k obnově svalů, doplnění energetických zásob a adaptaci organismu na předchozí zátěž.
Bez dostatečné regenerace se naopak zvyšuje riziko přetížení, chronické únavy, poklesu výkonnosti i různých zranění. Odborníci proto upozorňují, že dny volna nejsou známkou lenosti, ale nezbytnou součástí dlouhodobě udržitelného a zdravého pohybového režimu. Někdy totiž tělu prospěje více kvalitní spánek nebo klidná procházka než další náročný trénink.
7. Obětovat pohodlí kvůli vzhledu
Zdravý životní styl nesouvisí pouze s tím, co jíme nebo kolik času trávíme cvičením. Důležitou roli hrají také každodenní návyky, které ovlivňují zdraví pohybového aparátu. Právě drobnosti, nad nimiž často ani nepřemýšlíme, se mohou po letech výrazně podepsat na tom, jak se naše tělo cítí.
Některé ženy například roky nosí úzké nebo nepohodlné boty jen proto, že v nich vypadají elegantně. Dlouhodobě přitom mohou přispívat k bolestem chodidel, deformacím prstů, ale také k potížím s koleny, kyčlemi či zády. To platí zejména ve vyšším věku, kdy se přirozeně zvyšuje riziko problémů s rovnováhou a pohyblivostí.
Odborníci proto doporučují vybírat obuv nejen podle vzhledu, ale také podle toho, zda poskytuje dostatečnou oporu a pohodlí při chůzi. Pohodlné boty přitom nemusí být na úkor stylu. Naopak mohou představovat jednu z nejlepších investic do zdraví. Zdravý životní styl totiž není jen o hodině strávené v posilovně, ale také o tom, jak se ke svému tělu chováme během zbývajících 23 hodin dne.



