Článek
V honbě za štíhlou linií a „zdravějšími“ alternativami cukru stále častěji saháme po dietních nápojích, proteinových tyčinkách, koktejlech bez cukru nebo nízkokalorických svačinkách. Často v domnění, že jsou umělá sladidla zdravější variantou a děláme tak pro své zdraví maximum.
Brazilští vědci ale nyní přišli se zjištěním, že aspartam, sacharin, acesulfam draselný, erythritol, xylitol a sorbitol, které používají milióny lidí po celém světě k regulaci hmotnosti, kontrole hladiny cukru v krvi a v prevenci zubního kazu, souvisí s problematickým poklesem paměti a myšlenkových schopností, a to zejména u lidí ve středním věku. Pravděpodobně za to přitom může fakt, že tato sladidla, jak ukázal předchozí výzkum, přispívají k vyššímu srážení krve a zánětu v mozku.
Výzkum ukázal, že mozky těch jedinců, kteří užívali nejvíce umělých sladidel, stárly přibližně o 1,6 roku rychleji než mozky těch, kteří umělá sladidla téměř nekonzumovali. Přičemž nejděsivější na celém zjištěním bylo to, že to největší množství ve skutečnosti bylo asi 190-200 mg denně, což obsahuje pouhá jedna plechovka dietní koly. Ve skutečnosti se tak nejedná o velké množství.
I když tato studie přímo netestovala, proč sladidla poškozují mozek, vědci poukázali na to, jak se sladidla jako aspartam mohou rozkládat na toxické sloučeniny, které poškozují mozkové buňky, a tím negativně ovlivňují paměť a myšlenkové schopnosti. Erythritol byl také spojován s poškozením cév v mozku, které snižuje průtok krve a zvyšuje riziko mrtvice, což též může vést ke zhoršení funkce mozku.
Jak probíhala samotná studie?
Vědci sledovali více než 12 000 veřejných zaměstnanců v průměrném věku 52 let po dobu osmi a více let, aby zjistili, jak tato sladidla ovlivňují jejich myšlenkové schopnosti. Z jejich zjištění přitom vyplynulo, že každodenní konzumace těchto šesti sladidel, a to i v malém množství, byla spojena s rychlejším tempem poklesu kognitivních funkcí (zhoršení paměti, pozornosti, řeči) ve srovnání s občasným nebo žádným užíváním.
Tyto negativní účinky přitom byly silnější u lidí s diabetem, ale i zdravých lidí do 60 let věku. U starších jedinců nad 60 let tento negativní vliv nebyl zas tolik patrný.
Podle lékaře Thomase Monroe Hollanda z Rush University v Chicagu tento fakt potvrzuje, že zdraví mozku ve vyšším věku ovlivňuje to, co jíme ve středním věku.
Vědci přitom testovali i vliv tagatózy, přírodního sladidla, obsaženého v některých druzích ovoce a mléčných výrobcích. Jedině u tohoto přírodního sladidla přitom nebyla zaznamenána žádná souvislost mezi jeho konzumací a zhoršujícím se zdravím mozku.
ProŽeny.cz
Na začátku účastníci vyplnili podrobný dotazník o tom, co jedli a pili v uplynulém roce, což pomohlo vědcům odhadnout, kolik ze sedmi zmíněných sladidel denně konzumovali. Myšlenkové dovednosti, jako je vybavování si slov a pojmenovávání slov začínajících určitým písmenem, byly během osmileté studie testovány třikrát.
Účastníci byli poté rozděleni do tří skupin podle toho, kolik sladidla denně konzumovali: nízké množství (20 mg/den), střední množství (66 mg/den) a vysoké množství (191 mg/den).
Výsledky přitom ukázaly, že i ve skupině s nízkým množstvím sladidel byla u konzumace méně než jednoho balíčku umělého sladidla denně patrná určitá míra poklesu mozkové funkce. Účinek byl však mnohem menší než ve skupině se střední nebo vysokou denní dávkou sladidla.
