Stoltenberg: NATO poslat vojáky na Ukrajinu neplánuje

„Spojenci NATO Ukrajině poskytují bezprecedentní podporu,“ sdělil AP Stoltenberg. „Činíme tak od roku 2014 a podporu jsme ještě navýšili po začátku otevřené invaze. Ale pro nasazení jednotek NATO na Ukrajině žádné plány nejsou,“ dodal.

Zvěsti o tom, že některé státy zvažují uzavření bilaterálních dohod s Ukrajinou, které by vedly k odeslání západních vojsk na pomoc Ukrajině, rozdmýchal slovenský premiér Robert Fico. Učinil tak před cestou do Paříže, kde v pondělí představitelé dvaceti států probírali možnosti, jak navýšit pomoc Ukrajině.

Fico řekl, že jeho vláda posílat vojáky neplánuje a žádnou zemi, která to podle něj zvažuje, nejmenoval. Neřekl ani, co by zahraniční vojáci na Ukrajině měli vůbec dělat. Předseda slovenské národní rady Peter Pellegrini pak pouze podpořil Ficova slova, že Slovensko vojáky posílat nebude.

Vůči Ficovu prohlášení se vymezili partneři Slovenska z V4. Český premiér Petr Fiala uvedl, že Česká republika „vojáky na Ukrajinu rozhodně poslat nechce“. Stejně se v úterý vyjádřil i jeho polský protějšek Donald Tusk.

Ačkoliv možnost vojenské akce NATO na území napadené země vyloučil, Stoltenberg zároveň projevil jasné odhodlání Ukrajině v boji s ruským agresorem nadále pomáhat. „Toto je útočná válka Ruska proti Ukrajině, která očividně porušuje mezinárodní zákon. Podle mezinárodního zákona má Ukrajina samozřejmě právo se bránit a my máme právo ji v uplatňování tohoto práva podporovat,“ řekl.

Aliance Ukrajině poskytuje jen defenzivní pomoc, jako jsou zdravotnické zásoby, uniformy a zimní vybavení. Některé členské státy pak v rámci bilaterálních smluv nebo v uskupeních posílají Ukrajině zbraně a munici. Rozhodnutí o vyslání vojáků na úrovni Aliance by vyžadovalo souhlas všech jejích členů.

Myšlenka tohoto tahu byla dosud považována za tabu, protože se NATO snaží vyhnout zatažení do otevřeného konfliktu s jaderným arzenálem oplývajícím Ruskem. Ukrajině se ovšem i přes tuto obezřetnost od dárců dostává čím dál tím více technologicky vyspělého vybavení a zbraní dlouhého dosahu.

Určitou podporu myšlenka vyslat vojska NATO na Ukrajinu našla u francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten uvedl, že by do budoucna neměla být vylučována. „Uděláme vše, co je nutné, aby Rusko tuto válku nevyhrálo,“ řekl po zasedání v Paříži, ačkoliv musel přiznat, že mezi členskými státy momentálně o této otázce nepanuje shoda.

Možná nejsilnějším prominentním odpůrcem tohoto řešení konfliktu na Ukrajině je pak německý kancléř Olaf Scholz „Na čem jsme se mezi sebou a vzájemně dohodli, bude platit i v budoucnu. Konkrétně tedy, že evropské státy ani NATO žádné vojáky na ukrajinskou půdu nepošlou,“ sdělil německý státník novinářům.