Hlavní obsah

Merkelové rychle taje lhůta na migrační shodu

Právo, ČTK, doh

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) po nedělní schůzce 16 lídrů zemí EU dále vyjednává s evropskými představiteli a snaží se urychleně najít společné řešení migrace. Kvůli problému čelí vážné rebelii svých vládních partnerů z bavorské CSU – a koncem týdne jí vyprší vlastní čtrnáctidenní lhůta na řešení problému.

Foto: Fabrizio Bensch, Reuters

Uprchlík si dělá selfie s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Snímek ze září roku 2015.

Článek

Víkendová schůzka, tzv. minisummit, přitom skončila bez jasné shody.

Před řádným celounijním summitem, jenž je naplánován na čtvrtek a pátek, tak zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se mezi evropskými lídry rýsovala širší dohoda. CSU přitom hrozí, že začne migranty registrované v jiné členské zemi na německé hranici odmítat, a to i navzdory vůli kancléřky.

„Je vidět, že postoje v některých otázkách jsou od sebe velmi, velmi vzdálené, protože tu jsou částečně i rozdílné zásadní názory, když se člověk podívá například na postoj Itálie,“ shrnul situaci po minisummitu bavorský premiér Markus Söder (CSU). Nová italská vláda složená z protiimigračních či protestních stran zaujala tvrdý postoj vůči migraci a odmítá vpouštět do italských přístavů lodě zahraničních nevládních organizací s uprchlíky.

Prosazuje, aby si každá země EU sama stanovila kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih.

Na stole dva typy záchytných center

Dále chce Řím mimo jiné docílit změny tzv. dublinského systému, podle nějž je za zpracování žádosti o azyl zodpovědná ta země, do níž imigrant vstoupí nejdříve. Italský premiér Giuseppe Conte po minisummitu bez bližších podrobností vzkázal, že je „rozhodně spokojen“ a že lídři nabrali ve zmíněné debatě „správný směr“.

Evropská komise (EK) včera reagovala na Conteho plán s tím, že se v mnohém shoduje s jejími projednávanými návrhy.

Na čtvrtečním summitu se bude podle Evropské komise diskutovat o dvou možných variantách řešení „vyloďovacích platforem“, jež mají omezit příchody migrantů do Unie přes Středozemní moře.

Je vidět, že postoje v některých otázkách jsou od sebe velmi, velmi vzdálené
Markus Söder, bavorský premiér

První možností jsou místa například v severní Africe, kde by na moři zachráněné migranty přebíraly Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Pomáhaly by rychle určit, kdo má právo na zařazení do azylového řízení – či případně na legální přesídlení do EU – a kdo ne.

Druhou možností je vznik středisek v evropských přístavech, kde by podobnou činnost prováděla výrazně posílená agentura Frontex, tedy unijní pobřežní a pohraniční stráž, a novým, silnějším mandátem vybavený Evropský podpůrný azylový úřad (EASO).

Posílení a změny mandátů obou unijních agentur Komise předloží už na čtvrtečním summitu Evropské unie. Nedělní schůzka ale podle Evropské komise vyloučila možnost vzniku středisek mimo EU, kam by byli z unijního území přesouváni žadatelé o azyl. To prý totiž není v souladu s mezinárodním právem.

Šéf Evropské rady Donald Tusk, který podle webu Politico odmítl hostit víkendovou schůzku části lídrů, před řádným summitem v pondělí ladil postoje s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později s britskou premiérkou Theresou Mayovou.

V alžírské poušti nechali 13 tisíc běženců

Podstatně tvrdší postup než Evropa vůči migrantům uplatňuje Alžírsko, kde v uplynulých čtrnácti měsících na Sahaře vysadili třináct tisíc běženců včetně žen a dětí.

S odvoláním na svědky a IOM o tom informovala agentura AP s tím, že vyhoštěné migranty severoafrická země poslala zpět do pouště bez jídla a vody a přinutila je jít dlouhou cestu zpět pod žhnoucím sluncem. Migranti v rozhovorech s AP uvedli, že byli v Alžírsku shromažďováni po stovkách. Museli nastoupit do nákladních vozů, kde se tísnili během několikahodinové cesty k takzvanému „bodu nula“ v poušti.

Tam byli vysazeni a bylo jim ukázáno, kudy dojdou do Nigeru – někdy byla jako donucovací prostředek použita pistole.

Výběr článků

Načítám