Článek
„Veřejnoprávní média ze zákona zajišťují celou řadu služeb. Česká veřejnost jejich zachování podporuje napříč celým programovým spektrem nabídky,“ uvedli autoři průzkumu. Respondenti odpovídali na dotaz, zda souhlasí, či nesouhlasí s tím, aby veřejnoprávní média zajišťovala jednotlivé konkrétní služby.
Nejvíce, 85 procent oslovených, si přeje zachování vzdělávacích pořadů a také pořadů pro děti a mládež. Jen o dvě procenta méně dotázaných pak chce rovněž pokračování zpravodajství.
Pro zachování zpravodajství se výrazněji vyslovili voliči opozice. U příznivců Spolu, tedy předvolební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09, takto odpovědělo 97 procent z nich, u STAN 96 procent, u Pirátů 94 procent.
Pokračování zpravodajství má však značnou podporu také u vládních voličů, v případě ANO se takto vyjádřilo 79 procent z nich, u Motoristů dokonce 91 procent. O něco méně, i když stále většina, 64 procent, je to u příznivců SPD.
Přestože představitelé koalice se přou o to, zda má, či nemá Česká televize vysílat StarDance a další podobné pořady, veřejnost má v tomto směru jasno. Pokračování zábavních pořadů si přeje 76 procent respondentů, sportovních 74 procent.
Na posledním místě se umístila publicistika, i pro její pokračování se ale vyslovila většina účastníků průzkumu (68 procent). „Podpora není příliš závislá na stranické příslušnosti. I vládní voliči chtějí, aby veřejnoprávní média tyto funkce plnila nadále,“ sdělili autoři výzkumu.
Větší rozdíly mezi voliči jednotlivých stran se projevily v odpovědích na otázky, nakolik lidé jednotlivým médiím důvěřují. České televizi celkově důvěřuje 52 procent dotázaných, nedůvěřuje 32 procent, zbytek neví. U Českého rozhlasu je důvěra padesátiprocentní, nedůvěřuje mu 28 procent dotázaných.
„Výzkum potvrzuje, že důvěra ve veřejnoprávní média v Česku je stále vysoká,“ konstatovala Tereza Friedrichová, politická analytička NMS. Dodala, že v důvěryhodnosti Česká televize i rozhlas výrazně překonávají průměrnou důvěru v média v Česku. Respondenti mohli důvěru ohodnotit na stupnici od nuly do deseti.
„Důvěra k oběma médiím je silně stranicky podmíněná. Voliči opozice oběma médiím důvěřují výrazně více, jejich hodnocení dosahuje průměrně osmi bodů z deseti. Voliči SPD naopak ČT ani ČRo příliš nevěří, průměrné hodnocení jsou tři body,“ uvedli autoři průzkumu. U voličů ANO a Motoristů je důvěra větší, průměrně udělují hodnocení čtyři, respektive pět z deseti.
Další část průzkumu zkoumala souhlas s jednotlivými výroky. Zpravodajství České televize podle výsledků považují za vyvážené přes čtyři pětiny voličů Spolu, STAN i Pirátů, opačně se vyjadřovali příznivci SPD - 87 procent ho označilo za nevyvážené. Voliči ANO a Motoristů jsou rozpolceni, jen třetina z nich ČT označuje za vyváženou. Podobný poměr platí pro Český rozhlas.
S výrokem, že cílem reformy je zvýšení vládního vlivu, souhlasí přes čtyři pětiny opozičních voličů. Naopak vládní příznivci příliš nevěří, že by vláda reformou sledovala ovládnutí médií veřejné služby.
