Článek
Tyto země by se měly účastnit jen doprovodných akcí a ne samotného jednání. To by podle bývalé mluvčí NATO Oany Lungescuové „mělo zdůraznit soustředění NATO na klíčová témata.“ NATO se nevyjádřilo, uvedlo jen, že aliance bude „informovat o účasti partnerů na summitu“.
Na základě pokynů Washingtonu by mělo NATO omezit takzvané „vnější aktivity“ mimo oblast, kde se nacházejí jeho členské země, které se netýkají přímo obrany a odstrašování, uvedli čtyři diplomaté pro Politico. Toto přesměrování NATO se podle nich označuje jako „návrat továrnímu nastavení“, tedy soustředění se na euroatlantickou oblast.
K omezení zahraničních partnerství s nečlenskými zeměmi NATO řekl jeden ze čtyř zdrojů Politica: „Není to správný přístup. Partnerství jsou klíčová pro odstrašování a obranu.“
Tlak na NATO soustředit se na euroatlantickou oblast
Podle Politica se Bílý dům snaží NATO dotlačit, aby se soustředilo jen na euroatlantickou oblast a odstoupilo od několik desetiletí dlouhé politiky, kdy zasahovalo v místech krizí i mimo tuto oblast a stavělo na globálních partnerstvích na základě hodnot, které odmítají americký prezident Donald Trump a hnutí MAGA.
Podrobnosti o změně zaměření se objevily poté, co náměstek ministra obrany Elbridge Colby vysvětlil americké představy o NATO 3.0. „Ne každá mise může mít nejvyšší prioritu,“ řekl minulý týden ministrům obrany aliance.
Zopakoval, že USA jsou stále odhodlány přispět k evropské bezpečnosti, ovšem hned dodal, že klíčové je, „zda evropské síly dokážou bojovat, udržet se a zvítězit ve scénářích, které jsou pro obranu aliance nejdůležitější“. USA si přejí partnerství s Evropou, ta však nemá být na USA závislá. Členské země NATO mají zvýšit výdaje na obranu a soustředit se na obranu aliance.
Ukončování misí
Trump se od návratu do Bílého domu snaží omezit americké závazky v zahraničí. Stáhl americké vojáky a velitele z Evropy a některá alianční velitelství předal Evropanům s cílem soustředit se na americké zájmy na západní polokouli. Nyní stahuje vojáky ze Sýrie.
Současně však USA podle zdrojů Politica tlačí, aby aliance ukončila do září misi v Iráku na posílení iráckých bezpečnostních institucí, jako je policie, aby se zamezilo návratu Islámského státu. Ukončení mise chtějí USA v době, kdy převezly ze Sýrie do Iráku vězněné teroristy Islámského státu.
Tato mise byla spuštěna v roce 2018, kdy byl Trump prezidentem a od roku 2021 byla na žádost Bagdádu prodlužována a rozšiřována. USA navíc chystají z Iráku stáhnout 2500 vojáků na základě dohody z roku 2024. Americké jednotky tam sice opakovaně čelily útokům ze strany Íránem podporovaných milicí, ale současně jsou američtí vojáci hrází proti nim v době, kdy Donald Trump stupňuje tlak na Teherán a hrozí mu vojenským útokem.
Požadavek USA čelí odporu i v alianci. „Nenastala doba na odchod z Iráku. Vláda nás tam chce,“ uvedl zdroj listu. Většina zemí souhlasí s omezením mise, ale v delším časovém období při jejím zachování v omezeném rozsahu.
Tlak na konec KFOR
Ještě větší znepokojení podle čtyř diplomatů vyvolávají snahy USA ukončit i misi KFOR v Kosovu, které přitom sousedí s aliančními zeměmi a s Ruskem podporovaným Srbskem. „Pokud se NATO stáhne, mohlo by to povzbudit srbské separatisty na severu Kosova,“ řekla Engjellushe Morina z Evropské rady pro zahraniční vztahy. Ti by se podle ní mohli pokusit vytvořit na severu Kosova obdobu bosenské Republiky srbské.
„Máme docela obavy, dění na západě Balkánu se může rychle eskalovat,“ uvedl pro Politico pátý diplomat. V silách KFOR je 4500 vojáků.
Zástupce NATO jménem aliance řekl, že „není žádný časový harmonogram spojený s misí NATO v Iráku ani s KFOR.“ Dodal, že tyto mise se pravidelně přezkoumávají a upravují se podle aktuálního dění. Prozatím nebylo přijato žádné rozhodnutí o ukončení žádné z operací. To není jednoduché, protože se na tom musí shodnout všech 32 zemí, před všemi jednáními proto probíhá silný lobbing a nátlakové akce.
Ruské zájmy
Některé kroky nepůsobí jen jako snaha vrátit NATO jeho původní účel, ale také jako pokus alianci obecně oslabit, aby nepůsobila v oblastech globálních zájmů USA. Ukrajina a Kosovo jsou stejně jako třeba Moldavsko oblasti, které se bytostně týkají aliance a evropských zemí a jsou v souladu s požadavky Ruska.
NATO přitom v roce 2001 vyhovělo USA při aktivaci článku 5 kvůli útoku Al-Káidy na New York a Washington a členské země vyslaly své vojáky do Afghánistánu. Podpořily i invazi do Iráku, kterou zahájily USA v roce 2003.
