Rusko v Ženevě zatlačilo na NATO. Chce diktovat, které země mohou být v Alianci

Jako první o požadavku informoval ruský státní deník Izvěstija, jemuž to sdělili příslušníci ruské ambasády v Belgii. Podle nich představitelé NATO v minulosti několikrát ústně slíbili, že se aliance rozšiřovat nebude.

„Ruská federace bude trvat na zakotvení příslušných dohod ‚na papíře‘, včetně zrušení rozhodnutí bukurešťského summitu, protože všechna ústní ujištění o nerozšiřování bloku, která sami představitelé NATO v minulosti dali, byla v pro ně vhodný okamžik zapomenuta a ignorována,“ cituje Izvěstija svůj zdroj.

Kromě toho Rusko požaduje, aby aliance přehodnotila summit v Bukurešti z roku 2008, kde NATO přislíbilo v budoucnu členství pro Ukrajinu a Gruzii. Šéf NATO Mark Rutte pak ještě v roce 2025 tvrdil, že Ukrajina do aliance jednoho dne vstoupí.

Deník Izvěstija kromě Ukrajiny a Gruzie hovoří také o Ázerbájdžánu, Arménii a Moldavsku, „nejbližších sousedech Ruska“, se kterými NATO spolupracuje. Rusko okupuje gruzínskou Jižní Osetii a Abcházii a také moldavské Podněstří, což členství v NATO pro obě země výrazně ztěžuje.

Ruský exilový list The Moscow Times (MT) uvedl, že Rusové tento požadavek vytáhli na jednáních v Ženevě, kde se k mírovým jednáním v těchto dnech setkává ukrajinská, ruská a americká delegace. Podobně o informaci hovoří také polský server Onet.

List MT připomněl, že už loni agentura Reuters s odkazem na zdroje uvedla, že ruský vůdce Vladimir Putin v rámci možné mírové dohody požaduje, aby se NATO k nerozšiřování právně zavázalo. Zároveň požadoval, aby Ukrajina právně zakotvila svoji neutralitu. Poté se k budoucímu členství Ukrajiny vyjádřil americký prezident Donald Trump, který jej odmítl.

Údajný slib o nerozšiřování NATO měl padnout v 90. letech během jednání o znovusjednocení Německa mezi tehdejšími lídry USA, NSR a rozpadajícího se Sovětského svazu. Jak ale potvrdil sám někdejší šéf Kremlu Michail Gorbačov, žádný takový závazek v právně vymahatelné formě nikdy Aliance neučinila. „Téma rozšiřování NATO nebylo vůbec diskutováno a v těch letech nebylo ani nastoleno,“ řekl Gorbačov v roce 2014.

Připustil ale, že se mluvilo o tom, aby se na východ nerozšiřovala vojenská infrastruktura aliance. To však neznamenalo, že by se postsovětské země nemohly k NATO připojit.

Při jednáních přitom skutečně padla zmínka, že by se NATO „nemělo rozšiřovat“ na východ, což dokazuje depeše z roku 1991. Nejedná se však o žádný ústní slib daný Rusku, nýbrž o úvahu, kterou mezi sebou sdílely Spojené státy a Německo.

Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999 v rámci vůbec prvního rozšíření Aliance po skončení studené války. Rusko přitom dlouhodobě žádá návrat stavu před rok 1997.

Rozšiřování NATO na východ vnímá Kreml jako hrozbu, což měl být také jeden z deklarovaných důvodů invaze na Ukrajinu. Moskva tím ale přispěla k tomu, že do Aliance vstoupily další dvě země, a to Švédsko a především Finsko, s nímž má Rusko dlouhou pozemní hranici.