Článek
Členské státy ve střední a východní Evropě stojí podle něj před otázkou, jestli bude v případě napadení aliance schopná adekvátního vojenského a politického řešení.
„V případě ruské agrese je důležité, aby země na východním křídle věděly, že se za ně zbytek NATO postaví a pomůže,“ prohlásil v rozhovoru Tusk. Narážel tím na případy, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor a část spojenců se to podle něj snažila přehlížet.
„Nechci podkopávat fungování NATO nebo případné spuštění článku pět kolektivní obrany,“ vysvětlil s tím, že bezpečnostní záruky na papíře se v takových případech zatím příliš nepropsaly do skutečnosti.
Evropská unie by se proto podle premiéra měla naučit v bezpečnostních otázkách jednat více nezávisle. Zmínil to kvůli výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který několikrát pohrozil vyvázáním USA ze Severoatlantického paktu.
Důležitou roli by tak měl podle Tuska hrát článek 42.7 smlouvy EU, ve kterém se členské státy v případě útoku zavázaly ke vzájemné pomoci.
„Pokud chceme zabránit jakýmkoli agresivním krokům ze strany Ruska, musíme my sami Spojeným státům i Rusku dokázat, že Evropa, Polsko a východní křídlo jsou skutečně připraveny se v této konkrétní oblasti bránit,“ uzavřel polský premiér.
Polsko patří k nejvíce angažovaným členům NATO, na svoji obranu ročně utratí až pět procent z HDP. Stejné nasazení však očekává i od partnerů, připomněl server TVN24.
