Článek
„Obnovená debata o tom, zda by země jako Polsko, Jižní Korea a Japonsko měly pořídit jaderné zbraně, by mohla uvrhnout svět do velmi, velmi křehké situace,“ prohlásil šéf Mezinárodní atomové agentury Rafael Grossi.
O nastartování jaderného programu uvažují také Saúdská Arábie, Turecko, Jižní Korea nebo Švédsko.
„Mluví se o přátelském šíření. To vše ve mně vyvolává obavy, protože se domnívám, že svět s dvaceti nebo více státy disponujícími jadernými zbraněmi by byl nesmírně nebezpečný,“ vysvětlil webu Telegraph.
Grossi také upozornil, že jakákoliv dohoda týkající se jaderných zbraní mezi Íránem a USA, které by chtěl dosáhnout americký prezident Donald Trump, může být jen iluzorní, pokud do ní nebude zapojen právě i jeho úřad.
„Írán má velmi ambiciózní a rozsáhlý jaderný program, takže to vše bude vyžadovat přítomnost inspektorů MAAE,“ dodal.
V roce 1970 se 191 zemí, mimo USA, Francie, Číny, Velké Británie a SSSR, zavázalo k nebudování jaderných arzenálů. V době světové nestability však některé státy uvažují nad jejich vývojem.
Ve skladech mocností se v současnosti nachází kolem 12 tisíc jaderných hlavic či bomb, z valné většiny patřící Rusku a USA. Čína disponuje až 600 hlavicemi, podle některých odhadů už to však může být i více. Francie jich má 290 a Velká Británie 225.
K dalším zemím s atomovými zbraněmi patří Indie (180 hlavic), Pákistán (170), Izrael (90) a Severní Korea (cca 50).
