Článek
O petici informoval Steve Rosenberg, šéf ruské kanceláře britské stanice BBC. „Nemáš strach?“ zeptal se Rosenberg jedné z čekajících žen. „Mám velký strach,“ odpověděla. „Klepu se,“ dodala.
Ačkoli podání petice je v Rusku formálně legální, podle stanice se tím lidé „v autoritářském státě vystavují nebezpečí“. A tamní úřady jim to dávají náležitě najevo. „Z druhé strany ulice natáčejí bezpečnostní agenti lidi, kteří podepisují petici, a také nás,“ uvedl reportér.
Rosenberg před Kremlem odchytil ženu jménem Julija, která vlastní cateringovou firmu. „V poslední době se stávalo, že naše webové stránky nebyly dostupné. Nemohli jsme generovat tržby,“ uvedla podnikatelka. „Pokaždé, kdy dojde k blokování internetu, k blokování Telegramu a WhatsAppu, přicházíme o peníze. Moje podnikání je výhradně na internetu. Bez přístupu k němu v této podobě přestane existovat,“ dodala.
Putin omezování internetu hájí
Putin výpadky internetu uznal, podle něho souvisí s „operačními opatřeními k prevenci teroristických útoků“. Tvrdí však, že nařídil úředníkům, aby umožnili „nepřetržitý provoz“ základních internetových služeb. Ruští představitelé pak tvrdí, že omezování internetu je v „zájmu veřejné bezpečnosti“. Výpadky mobilního internetu podle nich dezorientují ukrajinské drony. „Ačkoli dronové útoky pokračovaly i v oblastech, kde byl internet vypnut,“ konstatuje BBC.
Ruské úřady v posledních letech zablokovaly všechny aplikace společnosti Meta, kam patří Facebook, Messenger, Instagram, WhatsApp a Threads. V posledních týdnech pak téměř úplně přestal fungovat Telegram, dostupná není ani síť X. Jak na síti X, tak na Facebooku a Telegramu ovšem stále bez jakéhokoli omezení píšou ruští politici.
Moskva se všechny tyto aplikace snaží nahradit vlastní vládní aplikací Max. Ta je ale extrémně nepopulární, protože si lidé jsou vědomi toho, že je ruské úřady sledují.
„Mnoho lidí si myslí, že tato aplikace byla vytvořena speciálně vládou, aby kontrolovala naše zprávy,“ říká bývalý poslanec Boris Naděždin, který se kdysi pokusil postavit Putinovi v prezidentských volbách.
Demonstraci nepovolili
Kvůli výpadkům internetu se pokusila uspořádat protest Julija Gregová, ruská aktivistka, se kterou se Rosenberg sešel ve městě Vladimir asi 120 kilometrů od Moskvy.
„Obrátili jsme se na místní úřady a navrhli několik možností místa konání. Odpověděli nám, že to není možné, protože v den, o který jsme požádali, budou uklízet ulice na všech 11 námi navrhovaných místech,“ sdělila BBC Gregová. „Radnice nabídla alternativní místo a čas. Později však řekli, že ani to není možné kvůli nebezpečí útoku dronů,“ dodala.
Krátce poté, co Gregová chtěla uspořádat protest, k ní přišli ruští policisté a vysvětlili jí, aby neprotestovala. „Přišli za mnou do práce. Policejní auto a tři lidé. Natočili mě, jak podepisuji oficiální varování od prokurátora. Cítila jsem se jako nějaká teroristka,“ sdělila.
V Rusku jsou demonstrace oficiálně legální, organizátor je však musí dopředu oznámit a tím de facto požádat o povolení. Pokud by lidé bez povolení vyšli do ulic, čelili by hrozbě vězení, pokut nebo obojího.
