Německý kancléř chce přitvrdit s vracením odmítnutých žadatelů o azyl

Příliš vysoký počet běženců, kteří do Německa přicházejí, a potíže s tzv. návratovou politikou. To jsou podle informací listu Bild, odvolávajícího se na zdroje blízké vládě, dva hlavní problémy, které německý kancléř Olaf Scholz (SPD) nařídil svým ministrům „intenzivně a jasně komunikovat“ při jednáních s partnery.

Jinak řečeno, kancléř není zejména spokojen s tím, že země původu běženců nejsou příliš ochotné přijímat zpět své občany, kteří v Německu se žádostí o azyl neuspěli.

Z informací Bildu vyplývá také to, že kancléř hodlá vyvinout větší tlak vedle tzv. zdrojových zemí i na tranzitní státy, kterými běženci při cestě do Německa procházejí. Týkat by se to mělo zejména tzv. balkánské trasy, kterou nyní používá většina lidí mířících do Německa. S představiteli zemí západního Balkánu o tom Scholz jednal v pondělí na schůzce v albánské Tiraně.

Kancléřovo přitvrzení co do migrace zjevně vyplývá z toho, že jak počet přicházejících běženců, tak počet žadatelů o azyl se v Německu v porovnání s předchozím rokem zvýšil. Jen za prvních devět měsíců roku 2023 počet žadatelů o azyl (251 000) už převýšil číslo za celý loňský rok (244 000).

Většina žadatelů o azyl v Německu sice pochází ze států, u kterých německé úřady vesměs uznávají jako důvod k odchodu ze země bezpečnostní situaci či represivní vládu, a většina těchto lidí je tedy při žádosti úspěšná (Sýrie či Afghánistán), mezi azylanty je ale stále také dost osob z tzv. bezpečných zemí. Mezi ně patří i západobalkánské státy.

Přitvrzení vůči migraci ze strany vládnoucí koalice má také vnitropolitické důvody. Opoziční Alternativa pro Německo (AfD), která si na odporu vůči migraci vybudovala politickou značku, letos značně posilovala a podle posledních průzkumů má na celoněmecké úrovni podporu kolem 20 procent. AfD bodovala i v nedávných zemských volbách v Bavorsku a Hesensku, když v porovnání s předchozím hlasováním navýšila podporu zhruba o polovinu.