Článek
Předpovědní modely počítají s tím, že se polární vzduch dostane i do střední Evropy a přinese podprůměrné teploty a vyloučené není ani sněžení. Výhledy počasí zatím počítají podprůměrnými teplotami pro Velkou Británii, Německo či Irsko, píše server týdeníku Focus s odkazem na německou meteorologickou službu.
Polární vír je cirkulace studených větrů s rychlostí i přes 250 km/h, vysoko ve stratosféře (sahá až do 50 km) nad Arktidou. Na počasí na severní polokouli může mít vliv během zimního půlroku tím, v jaké je „kondici“. Zda oslabuje, zesiluje, nebo se zhroutí.
Na počasí při zemi polární vír nepůsobí přímo, ale jeho změny mohou ovlivnit sílu tzv. tryskového proudění. Jde o rychlé proudění ve výšce asi 8 až 11 km nad zemí, které míří ze západu na východ (proto je let z Ameriky do Evropy kratší než opačným směrem). Rychlé proudění tvoří určitou bariéru, která odděluje mrazivý arktický vzduch od vzduchu nad našimi zeměpisnými šířkami.
Přijde k nám v březnu mráz? Polární vír se může zhroutit
Velmi zjednodušeně lze říci, že silný polární vír znamená silné tryskové proudění. Naopak když polární vír slábne, tryskové proudění slábne rovněž a začíná se vlnit. A právě mezi jednotlivými vlnami mohou od severu či severovýchodu do Evropy proniknout větry, které v zimě přinášejí velmi studený vzduch z Arktidy nebo ze Sibiře.
Nyní nastalo náhlé stratosférické oteplení, kdy polární vír zeslábl. Důsledkem je rychlé oteplení vysoko ve stratosféře a změna směru proudění větru. Efekt tohoto jevu se pak projevuje v nižších vrstvách atmosféry, kde oslabí tryskové proudění. To může ovlivnit vpády arktického vzduchu.
Německá meteorologická služba upozorňuje, že s vpádem chladného arktického vzduch ruku v ruce přijde i sněžení a noční mráz. „Zdá se, že březen by mohl být nejchladnějším obdobím letošního zimního období,“ řekla Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.
Drtí vás dlouhá zima? Chce to světlo a pohyb
