Článek
Podle vedoucího sekce dlouhodobých předpovědí v Met Office Adama Scaifeho, kterého cituje např. web listu Bristol Post, sice bude dopad aktuálních klimatických jevů jasnější až později, nicméně s 80procentní pravděpodobností skutečně již dochází k onomu stratosférickému oteplení.
Polární vír je cirkulace studených větrů s rychlostí i přes 250 km/h, vysoko ve stratosféře (sahá až do výšky 50 kilometrů) nad Arktidou. Na počasí na severní polokouli může mít vliv během zimního půlroku, a to podle toho, v jaké je „kondici“: zda oslabuje, zesiluje, nebo se zhroutí.
Počkejme si…
Polární vír na počasí při zemi nepůsobí přímo, jeho změny ale mohou ovlivnit sílu tryskového proudění (jet streamu). Jde o rychlé proudění ve výšce 8-11 km nad zemí, které míří ze západu na východ - proto je let z USA do Evropy kratší než opačným směrem. Rychlé proudění tvoří určitou bariéru, která odděluje mrazivý arktický vzduch od vzduchu nad našimi zeměpisnými šířkami.
Nejkrásnější vědecké pracoviště v Česku je v oblacích
Velmi zjednodušeně lze říci, že silný polární vír znamená silné tryskové proudění. Naopak, když polární vír slábne, tryskové proudění slábne rovněž a začíná se vlnit. A právě mezi jednotlivými vlnami mohou od severu či severovýchodu do Evropy proniknout větry, které v zimě přinášejí velmi studený vzduch z Arktidy nebo ze Sibiře.
Nyní tedy podle meteorologů zřejmě dochází k náhlému stratosférickému oteplení, kdy polární vír velmi zeslábne, nebo se zcela rozpadne.
„Důsledkem je rychlé oteplení vysoko ve stratosféře (mezi 10 až 50 km) až o 50 °C za několik dní a změna směru proudění větru. Efekt tohoto jevu se poté projevuje v nižších vrstvách atmosféry, kde oslabí tryskové proudění. To může ovlivnit vpády arktického vzduchu,“ vysvětlila pro Novinky meteoroložka Dagmar Honsová.
Rok 2022 byl pátým nejteplejším od konce 19. století, tvrdí američtí vědci
V současné době podle ní dokážeme spolehlivě předpovídat jednotlivá náhlá stratosférická oteplení zhruba týden dopředu. Poté obvykle trvá několik týdnů, než se prostřednictvím tryskového proudění projeví jeho případné dopady na počasí u nás.
„Proto jsou v tuto chvíli obavy z náhlého efektu na naše počasí zatím zbytečné,“ zdůraznila.
Připouští však, že daný jev by počasí v Evropě mohl ovlivnit začátkem března. Výhledy počasí zatím počítají podprůměrné teploty pro severní Evropu a Velkou Británii.
| Polární vír (neboli vortex či cyklona) je cirkumpolární vír s poloměrem do 1000 kilometrů, který se vyskytuje nad oběma polárními oblastmi a vzniká během zimních měsíců, uvádí Český hydrometeorologický ústav. Jde o oblast nízkého tlaku v horních vrstvách atmosféry. Na podzim, kdy polární oblast dostává méně energie ze Slunce, se vzduch začíná ochlazovat. Tím dochází k poklesu tlaku a ve stratosféře se začíná tvořit tato cyklona. | |||
| Intenzita arktického vortexu má dopad na proudění vzduchu a počasí u zemského povrchu. Je-li silný, zesiluje i převážně západní proudění u země, což pro střední Evropu znamená příliv oceánského, a tedy v zimě relativně teplého vzduchu z Atlantiku. | |||
| Silný polární vír znamená také nižší tlak nad pólem. Tento jev následně uzamyká studený vzduch do polárních oblastí a vytváří mírnější zimu pro většinu Spojených států i Evropy. | |||
| Když je vortex naopak slabý, může přinést velmi dynamické počasí. Mnohem hůře zadržuje studený vzduch (tlak nad pólem je vyšší a chladný vzduch tam není uzavřen), který pak může „vpadat” z polárních oblastí do Ameriky či Evropy. |
Žádné mrazivé dny na obzoru
