Pište masivně guvernérovi, vyzývá TikTok. V Montaně se hlasuje o jeho zákazu

Zmíněný zákon už v březnu prošel regionálním senátem, nyní o něm rozhodují v dolní komoře místního zákonodárného sboru, kde má rovněž vysoké šance na schválení, upozornil list The New York Times.

Případný zákaz by platil od příštího roku. Ačkoliv praktická vymahatelnost zákona zůstává diskutabilní, dotčená společnost už na místě mobilizovala lobbisty a snaží se ze všech sil schválení legislativy zabránit.

Aplikace mimo jiné vyzvala své uživatele, aby masivně psali e-maily guvernérovi Montany Gregu Gianfortemu. „Někteří manažeři TikToku se obávají, že pokud v Montaně zákon schválí, mohlo by to vést k dominovému efektu v dalších státech… A to by následně ve Washingtonu mohlo vytvořit podhoubí pro celonárodní zákaz,“ napsal list The Wall Street Journal s tím, že podobnou „lavinu“ firma v USA nedávno zažila.

Ta začala loni v listopadu, kdy guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová stvrdila zákaz TikToku na služebních zařízeních státních zaměstnanců. Více než polovina států USA brzy poté následovala. K obdobnému kroku přitom v uplynulých měsících přistoupila i řada zemí v Evropě a dalších částech světa.

Absolutní zákaz TikToku už dokonce v roce 2020 schválila Indie, kde měla aplikace předtím na 150 milionů aktivních uživatelů. Letos ale magazín Forbes upozornil, že vlastníci platformy mají k jejich datům stále přístup.

Také administrativa amerického prezidenta Joea Bidena už čínskému vlastníkovi ByteDance naprostým zákazem TikToku v USA pohrozila, napsal v březnu The Wall Street Journal. Zažehnání hrozby vláda podmínila tím, že firma svůj podíl v aplikaci prodá. Ta to ale podle agentury Bloomberg vnímá až jako nejkrajnější možnost.

Hlavním terčem kritiky přitom není ani tak velké množství dat, které TikTok bez vědomí uživatelů sbírá. V tom se podle expertů příliš neliší od dalších populárních aplikací, podotkla CNN. Problémem je spíš vlastnická struktura a s tím spojené obavy, že čínské úřady mohou firmu přimět k zpřístupnění informací o svých uživatelích v zahraničí.

Firma proto představila takzvaný Project Texas za 1,5 miliardy dolarů (zhruba 31,7 miliardy korun), který má zajistit uchovávání dat amerických uživatelů přímo v USA (obdobný projekt pro EU chystá společnost v Irsku). Právě to bylo hlavním argumentem, když koncem března šéf TikToku Shou Zi Chew v americké Sněmovně reprezentantů mírnil obavy zákonodárců.

Skeptiky ale přesvědčit nedokázal a hrozbu zákazu tak zjevně nezažehnal.

Obhájit případný zákaz v následných právních bitvách bude ale velmi těžké. Připouští to montanská prokuratura a přesvědčil se o tom i předchozí šéf Bílého domu Donald Trump. O vymýcení TikToku napříč USA se snažil v exekutivním příkazu z roku 2020, ten však nakonec nikdy nevstoupil v platnost.