Biden: Jsme majákem demokracie, Trump by neměl na inauguraci chybět

Inaugurace je na programu 20. ledna 2021. V minulosti šlo vždy o velké události, kdy se do hlavního města Spojených států sjely stovky tisíc Američanů z různých koutů země, aby mohly na vlastní oči sledovat složení prezidentského slibu.

Pandemie koronaviru takové plány ale překazila. Většina akce se bude konat virtuálně. Biden už své příznivce vyzval, aby si v rámci svého vlastního zdraví inauguraci radši pustili v televizi. Dá se předpokládat, že fyzicky bude na místě jen nejbližší okruh nově zvoleného prezidenta.

Nepsaným pravidlem je, že se události účastní také předchůdce (či předchůdci) nového nájemníka Bílého domu. Považuje se to za symbolický akt takzvaného „klidného předání moci“ (angl. peaceful transition of power).

Jenže Donald Trump zatím nepotvrdil, zda se inaugurace zúčastní. Výsledky voleb totiž neuznává a považuje se za vítěze.

„V osobní rovině mi na tom nezáleží. Ale tady jde o historii. Jsme majákem demokracie už dvě stě let a poklidné předání moci, od jednoho člověka k druhému, od jedné strany k druhé, je naším základem,“ řekl Biden v pořadu Stephena Colberta.

Biden apeloval, že celý svět bude Ameriku příští měsíc sledovat a Trumpova nepřítomnost na inauguraci by mohla být v zahraničí vnímána negativně.

Osmasedmdesátiletý politik v rozhovoru také poodkryl detaily o tom, proč se rozhodl na funkci prezidenta znovu kandidovat. Biden se totiž o nejvyšší funkci ucházel už dvakrát. V roce 1988 a v roce 2008, kdy do Bílého domu nakonec usedl jako viceprezident Barracka Obamy.

V rozhovoru nyní prozradil, že už neměl plánu se o vysokou politiku znovu pokoušet. V roce 2015 podlehl jeho nejstarší syn Beau rakovině, což Bidena velmi poznamenalo.

Za zlomový okamžik označuje sjezd neonacistů před třemi lety ve městě Charlottesville, kterého se účastnily různé neofašistické skupiny a lidé hlásající rasovou nadřazenost bělochů.

Vykřikovali antisemitská hesla jako „Židé nás nenahradí“, „Krev a půda” a nesli vlajky se swastikou a symboly Ku-klux-klanu. Při akci došlo ke konfrontaci těchto ultrapravicových aktivistů se skupinou lidí, kteří proti konání sjezdu protestovali.

Jeden z rasistických radikálů najel do protestujícího davu a jednoho člověka zabil. Prezident Trump tehdy podle politologů příliš dlouho váhal s veřejným odsouzením „rasové nadřazenosti”. Nakonec uvedl, že „v obou táborech byli dobří lidé”.

„Tehdy jsem pochopil, že se něco změnilo,“ vzpomínal Biden. „Zanedlouho poté mě přijela navštívit moje vnoučata. A můj vnuk řekl: ‚Musíš kandidovat, dědo‘,“ řekl.