Článek
Jak číst a chápat předvolební průzkumy?
Především je třeba brát je s rezervou. Průzkumy jsou hlavně odrazem momentálního stavu mysli i nálady tázaných. S trochou nadsázky je lze přirovnat k předpovědi počasí. Současný stav popisují poměrně dobře, budoucnost hůř a čím krátkodobější horizont, tím přesnější předpověď.
Co brát při čtení výsledků v potaz a proč
- Důvěryhodnost agentury: Většina nejsledovanějších médií spolupracuje se seriózními agenturami, které mimo jiné většinou zveřejňují svou metodiku.
- Na čí zakázku a s jakým zadáním průzkum vznikl: Veřejné mínění mívá velký vliv i na fungování stran či na politická rozhodnutí některých vládních představitelů.
- Doba vzniku průzkumu a momentální společenská atmosféra: Voliči mohou mít na „svoji“ stranu z různých důvodů vztek. V dotazníku se jí tak sice chtějí symbolicky pomstít, ve volbách ji však nakonec svým hlasem podpoří.
- Počet zúčastněných respondentů: Za optimální se považuje tisícovka až dvanáct set lidí.
- Pestrost a reprezentativnost vzorku jsou podstatné faktory z důvodu vyváženosti.
Průzkumy v ČR: Nejznámější agentury a jejich metody
Metody získávání dat mohou mít na výsledky průzkumů zásadní vliv: při osobním kontaktu totiž častěji hrozí tzv. fenomén stydlivého voliče.
Jde o to, že někdy dotázaní své politické sympatie tají. Podle zkušeností agentur svou podporu osobně neradi přiznávají např. voliči KSČM, SPD či hnutí ANO.
| Nejznámější české agentury se členstvím ve sdružení SIMAR (dodržující mezinárodní pravidla) |
| KANTAR | Sběr dat provádí telefonicky náhodnými rozhovory. Až následně vzniká reprezentativní vzorek respondentů: v něm jsou z důvodu vyváženosti zastoupena různá pohlaví, místa bydliště i stupně vzdělání. |
| MEDIAN | Výběr respondentů neprobíhá narozdíl od Kantaru náhodně, ale kvótně, dle pohlaví, velikosti místa bydliště, věku a vzdělání. Když se nepodaří vytipované zastihnout osobně, osloví je agentura s online dotazníkem. |
| STEM | Respondenty získává opět kvótním výběrem. Pro sběr dat upřednostňuje osobní rozhovor a na volební preference se ptá tzv. otevřenou otázkou: dotázaný sám jmenuje stranu, kterou by volil. |
| CVMM | Výběr respondentů probíhá taktéž na principu kvótního výběru a používá stejně jako STEM otevřenou otázku. |
Co způsobuje nepřesnosti a rozdílné výsledky průzkumů
Statistická chyba: lze ji snížit např. větším počtem dotázaných. Podle sociologa Jana Herzmanna stačí k dosažení kvalitních výsledků i 500 relevantních respondentů z celkového počtu dotázaných.
„S každou stovkou navíc se chybovost zmenšuje už poměrně málo. Hodně ale udělá to, jak agentury identifikují člověka, který pravděpodobně přijde k volbám. A těch by nemělo být méně než pět stovek, což v tisícovém souboru hravě dosáhnete,“ sdělil Herzmann před časem deníku Právo.
Nerozhodnost: zhruba čtvrtina voličů se rozhoduje na poslední chvíli. Na jejich konečné rozhodnutí tak mají vliv i události těsně před volbami, kdy už se průzkumy ze zákona publikovat nesmí (v ČR je to 3 dny před volbami).
Rozdíly mezi výsledky agentur jsou většinou způsobeny odlišnou metodikou sběru dat. Lepší je tak sledovat spíše trendy než dát na absolutní čísla.
Vliv předvolebních průzkumů na voliče a strany
Lehce kontroverzní otázkou je, zda a jak moc ovlivňují výsledky průzkumů potenciální voliče: ti mají často tendenci taktizovat a volit právě na základě výsledků průzkumů, a to z několika důvodů.
- Někteří považují volbu slabé strany za předem prohranou a nechtějí riskovat „vyhozený” hlas.
- Jiní chtějí svou volbou hlavně přispět k sesazení vlády, se kterou nejsou spokojeni.
- Mnoho lidí dá hlavně na popularitu a volí pak některou ze stran, které v průzkumech vedou.
Výsledky předvolebních průzkumů mohou mít vliv také na podobu předvolební kampaně či kandidátek, stejně jako na fungování i samotnou existenci stran (příkladem může být rozpad koalice hnutí STAN a KDU-ČSL v roce 2017).
Volební model vs. volební prognóza: V čem je rozdíl?
Předvolebních průzkumů je několik typů – každý poskytuje jinou informaci, jejich výsledky proto nemá smysl porovnávat.
| Volební model | Odhaduje výsledek voleb, pokud by se konaly v době, kdy průzkum probíhá. Jde o pravděpodobně nejbližší odhad, zahrnuje pouze odpovědi těch, kdo plánují volit a mají svého favorita. |
| Volební prognóza | Předpovídá výsledek budoucích voleb. Jedná se o sofistikovaný výpočet, jehož metodiku agentury nezveřejňují. |
| Stranické preference | Jsou odrazem oblíbenosti politických stran, nepředpovídají volební výsledky. Zahrnují se odpovědi všech respondentů, tedy i „nevoličů“. |
| Voličské preference | Kombinace stranických preferencí a volebního modelu. Výsledky zahrnují i odpovědi respondentů, kteří nevědí, zda půjdou k volbám. |
| Volební potenciál | Říká, kolik % by strana získala, kdyby jí hlas dali všichni, kdo volbu zatím jen zvažují. Respondent může uvést více politických stran současně. |
| Exit poll | Dotazování těch, kdo již svůj hlas do volební urny vhodili, na jejich volbu. Tato data bývají zveřejňována okamžitě po konci voleb, když začíná sčítání hlasů. |
