Webbův teleskop zaostřil. Fotografie vzdálené hvězdy je „na hranici fyzikálních zákonů“

„Kosmický dalekohled Jamese Webba pokročil ve fázi přípravy na plnohodnotné vědecké pozorování. Inženýři sladili segmenty primárního zrcadla a obraz pozorovaného objektu je nyní správně fokusován (zaměřen) na příslušné detekční prvky vědeckých přístrojů. Na snímku je (hvězda) 2MASS J17554042+6551277,“ shrnul na svém Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT.

„Pro astronomy je tohle možná nejdůležitější den. Můžeme oznámit, že optické články jsou nastaveny s dostatečnou přesností. Dokonce ještě přesněji, než jsme doufali,“ zahájil středeční tiskovou konferenci Thomas Zurbuchen z vedení NASA.

Výsledná testovací fotografie je podle vědců perfektně ostrá. „Zaostřeno bylo na hvězdu tak detailně, jak jen to fyzikální zákony dovolují,“ prohlásil podle zpravodajské stanice CNN Marshall Perrin, zastupující vědecký pracovník pro vesmírné teleskopy v institutu v americkém Baltimoru.

„Ze všech 18 segmentů zrcadla jsme nyní udělali jedno velké zrcadlo,“ vysvětlil Lee Feinberg, specialista na optiku Webbova teleskopu. Primární zrcadlo JWST se skládá z 18 šestiúhelníkových beryliových zrcadel o celkovém průměru 6,5 m, jejichž polohu je možné ovládat ze Země.

Observatoř tak je podle NASA schopna „úspěšně sbírat světlo ze vzdálených objektů a bez problémů je doručovat do svých přístrojů“.

„Dnes zkrátka můžeme konstatovat, že design teleskopu, na kterém se pracovalo 20 let, přinese výsledky,“ nechal se slyšet Zurbuchen podle textu na internetových stránkách NASA.

Zaostřování teleskopu sice nebylo tak náročnou a riskantní operací jako usazování a „rozbalování“ observatoře na její oběžné dráze, nicméně v NASA přece jen trochu nervózní byli, jelikož na přesném nastavení všech segmentů zrcadla závisí kvalita pořízených obrázků.

Účelem daného snímku bylo zaměřit se na jasnou hvězdu 2MASS J17554042+6551277 uprostřed pro vyhodnocení zaostření a kalibrování, Webbova optika a jeho zařízení NIRCam jsou tak citlivé, že se objevily i galaxie a hvězdy v pozadí, jak je vidět na celém snímku.

NASA úplně první snímky pořízené teleskopem Jamese Webba zveřejnila v první polovině února. Mezi nimi jsme mohli vidět i selfie, které aparát pořídil.

„Aby mohli astronomové získat použitelné snímky, musí 18 segmentů šestiúhelníkového primárního zrcadla fungovat jako jedna struktura,“ vysvětlila tehdy Patricia O’Reillyová z NASA. A to se již podařilo.

Kosmický dalekohled vynesla do vesmíru 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Svého konečného cíle, tedy orbitální pozice 1,5 milionu kilometrů od Země, dosáhl 24. ledna. Teleskop se na své místo dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut.

Sedmitunové zařízení má pozorovat vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce, aby dokázal zachytit velmi slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardy let.

První významná vědecká pozorování se od zařízení, které je od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu.

JWST je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s širší mezinárodní účastí, včetně české. Podílejí se na něm i Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská vesmírná agentura CSA.