Hlavní obsah

Teleskop Jamese Webba se dostal do Lagrangeova bodu 1,5 milionu kilometrů od Země

Kosmický dalekohled Jamese Webba dosáhl svého konečného cíle, tedy své orbitální pozice 1,5 milionu kilometrů od Země. Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

BEZ KOMENTÁŘE: Teleskop Jamese Webba dosáhl svého cíleVideo: NASA, AP

 
Článek

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali v pondělí 24. ledna ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

V bodě se vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.

Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velmi slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardy let.

NASA ve vesmíru rozvinula Webbův teleskop, má dohlédnout do počátků vesmíru

Věda a školy

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Ten měsíc se můžeme dočkat i prvních kvalitních snímků od aparátu, připomíná list The Guardian. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

„Jsme o krok blíže odhalení záhad vesmíru. Nemůžu se dočkat, až toto léto uvidím z Webbova teleskopu první nové výhledy na vesmír,“ citovala agentura AP prohlášení ředitele NASA Billa Nelsona.

Postupné „rozbalování“ dalekohledu

Webbův teleskop do vesmíru vynesla 25. prosince z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5. Vědci NASA následně na začátku ledna rozvinuli jeho tepelný štít, který kvůli své velikosti zhruba tenisového hřiště cestoval do vesmíru složený. O pár dní později následovalo rozložení dvou zrcadel, z nichž to větší má průměr 6,5 metru.

Webb putuje vesmírem a nadále se rozbaluje. Na řadu přišlo sekundární zrcadlo

Věda a školy

Na postupném „rozbalování” Webba se podílely desítky inženýrů. Nejobtížnějším krokem bylo právě rozvinutí tepelného štítu, skládajícího se z pěti vrstev speciálního materiálu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám