Vysvědčení u přijímaček na střední bude nepovinné

Ministerstvo školství připravuje novelu vyhlášky, která zruší ředitelům středních škol povinnost zohledňovat u přijímaček prospěch uchazečů z posledních tří pololetí základní školy.

Změnu, která má platit už pro příští přijímací řízení, v pátek na zasedání Národního konventu představil vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.

„Zrušíme povinnost zohledňovat prospěch u přijímacího řízení,“ prohlásil. Zdůraznil, že školy ale mohou dané kritérium používat i nadále.

Ředitelům středních škol se novinka zamlouvá. „Hodnocení leckdy nebylo objektivní. Ne kaž­dá známka má stejnou výpovědní hodnotu. Stávalo se nám, že dítě se samými jedničkami skončilo v testech až na místě číslo dvě stě devadesát. A dítě, které mělo mnohem horší prospěch, se umístilo mezi prvními deseti,“ popsala Právu šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

„Základní školy na to nemají stejný mustr a totéž samozřejmě platí i pro gymnázia. Z toho důvodu si myslím, že je tato změna v pořádku,“ dodala.

Schejbalová na jím vedeném Gymnáziu Nad Štolou v Praze dávala posledním třem vysvědčením váhu pěti procent z celého přijímacího řízení. Zatím kritérium rušit nebude, ale možná v příštím roce váhu ještě sníží.

To, jaký význam má prospěch u přijímaček, totiž není pevně dáno. Dosavadní vyhláška pouze nařizuje, že se musí brát jako kritérium. Největší význam u přijímaček mají státní testy. Ty mají váhu 60 procent.

Vedle těchto povinných kritérií už nemusí školy zohledňovat nic, ale mnohé dělají například ještě vlastní testy z angličtiny nebo pořádají pohovory.

I povinnost přihlédnout na výsledky ze základní školy však mnohé školy v praxi obcházely. Jak popsal Právu programový ředitel organizace pro informace ve vzdělávání Miroslav Hřebecký, ředitel například požadoval, aby nikdo z uchazečů neměl pětku, což v případě gymnázia neznamenalo prakticky žádné omezení.

Učitelé a ředitelé na základních školách už tolik nadšení z chystaného zrušení povinnosti zohledňovat při přijímačkách známky nejsou. Obávají se, že žáky v posledních ročnících bude těžší přimět k učení.

„Ono to skutečně má motivační vliv. Samozřejmě, hlavní je vnitřní motivace, ale tu na většině škol nezvládají ani učitelé, ani děti,“ řekl Právu šéf Asociace ředitelů škol Luboš Zajíc.

Podle něj by se na vliv známkování nemělo zapomínat. „Trochu se to v diskusi posouvá do polohy, že známky jsou zlo, které ničí životy žáků. Podle mě by se hodnotit nějak mělo, a že je na konci známka, považuji za legitimní. Také by k tomu ovšem měla být zpětná vazba,“ podotkl Zajíc.

Podle Hřebeckého lidé ze základních škol vnímají upozadění klasifikace úkorně. „Základky mají pocit, že jejich výsledky nejsou důležité. Ale ony ty děti přece připravují více směry,“ uvedl.

A upozornil, že na odborné úrovni je široká shoda, že známky nejsou vzájemně porovnatelné.

„Existuje studie institutu IDEA při CERGE, kdy se podívali, jak děti z různých škol zvládly nějaký mezinárodní test, a porovnali to s jejich známkami. U dětí, které měly stejný výsledek v testu, se jejich známky lišily až o tři stupně,“ popsal Hřebecký.