Hlavní obsah

Vědci vytvořili portrét pravěké ženy z Mladče

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

1. 11. 2022, 13:41

Vědcům se podařilo zjistit pomocí digitální rekonstrukce lebky pravděpodobnou podobu sedmnáctileté ženy, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala na území dnešního Olomoucka. Lebku objevil v roce 1881 v Mladečských jeskyních u Litovle rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Nyní její virtuální model prozkoumal v rámci společného projektu tým brazilských a českých vědců.

Výsledkem práce českých a brazilských vědců byla forenzní rekonstrukce podoby obličeje pravěké ženy.

Článek

Forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy z období označovaného jako aurignacien (41 000–29 000 let př. n. l.) vytvořil brazilský 3D designer Cicero Moraes z Arc-Team Brazil.

„Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ uvedl náměstek ředitele Správy jeskyní České republiky (SJČR) Karel Drbal. Ten se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.

Nalezli ji bez dolní čelisti

Originál Szombathyho nálezu je uložen ve vídeňském přírodovědném muzeu. To loni zpřístupnilo její interaktivní online verzi. Ta inspirovala české a brazilské vědce k projektu, který měl odhalit pravděpodobnou podobu ženy.

Studium DNA odtajnilo nejstarší známou neandertálskou rodinu. Je ze Sibiře

Věda a školy

Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů. Do původní podoby ji domodeloval počítačový program. „Kompletně rekonstruovaná lebka již měla některé vymezující linie anatomických struktur, mezi nimi i umístění očních bulv,“ popsal Drbal s tím, že pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie (CT) těl současných lidí.

„Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima,“ dodal Drbal. Tým zveřejnil své poznatky v nové online knize s názvem „The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč 1“ (Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1), která například podrobně popisuje, jak vědci po srovnání lebky s ostatními obdobnými nálezy překlasifikovali pohlaví jejího majitele na majitelku.

Změna původně předpokládaného pohlaví archeologického nálezu se občas děje. Obdobně v roce 2017 vědci oznámili chybu v původním odhadu ostatků ze švédského ostrova Björkö. Z vikingského náčelníka se ve světle nových poznatků stala žena-viking.

Mladečské jeskyně se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. V jeskyních bylo nalezeno velké množství kostí pravěkých zvířat, pralidí i doklady jejich činnosti, mj. ohniště či kamenné nástroje.