Článek
„V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí či vyloženě nemají. Často se používá osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné. Naplno svítíme i pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí. To vše vede ke zbytečnému plýtvání elektrickou energií,“ uvedl Brabec.
Rostoucí spotřeba světla souvisí s nárůstem nedostatku spánku.
Kromě způsobu šíření světla je důležité řešit i barvu, která má velký vliv na člověka a jeho biorytmy. Stejně tak ovlivňuje přírodu, dochází k ovlivňování přirozeného biorytmu zvířat, změnám jejich chování i orientace v noční krajině. Světelné znečištění (neodborně světelný smog) by tak podle něj mělo mít své limity.
Téměř všichni žijí ve znečištěném prostředí
Světelné znečištění je stále významnější civilizační problém obtěžující vyspělé země nepříznivými vlivy umělého osvětlení v oblasti lidského zdraví, ekologie, ekonomiky, bezpečnosti a viditelnosti noční hvězdné oblohy.
Měření jasu noční oblohy potvrzuje, že se 99 procent obyvatel Evropy pohybuje v prostředí se světelným znečištěním. Rostoucí spotřeba světla souvisí s nárůstem nedostatku spánku.
Území bez škodlivých světelných zdrojů jsou výjimečná, jedno z nich je například v Brdech. [celá zpráva]
Riziko vzniku civilizačních chorob
Technologie nás oddělila od přirozeného 24hodinového dne, na který je náš organismus nastaven. Dlouhodobá spánková deprivace a sociální pásmová nemoc s tím spojená mají negativní vliv na kvalitu života a zvyšují například i pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění.
Více než 50letá studie časového systému člověka i různých druhů zvířat provedená řadou světových i českých pracovišť vede ke zjištění, že opakované narušování temné fáze noci světlem významným způsobem zvyšuje riziko vzniku takzvaných civilizačních chorob, jako jsou psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulínová rezistence a obezita, a zejména různé formy karcinomů.
Chybí jasné právní ošetření
Ačkoli na světelné znečištění upozorňují různé občanské a komunální iniciativy (například Manětínská oblast tmavé oblohy) a věnují se tomu i díky novele zákona o ochraně přírody také národní parky, není v současné době v Česku problematika komplexně právně ošetřená.
Žádný právní předpis nestanoví, který správní orgán tento veřejný zájem chrání ani jaké jsou pro světelné znečištění limitní hodnoty. Obtěžování umělým světlem by se ideálně mělo minimalizovat už při plánování staveb.
„Chceme vydat základní osvětové materiály. Máme podporu Svazu měst a obcí ČR, který počítá, že se zapojí do všech procesů řešení problematiky, a to jak legislativní, tak i nelegislativní cestou,“ doplnil Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti a člen pracovní skupiny jmenované resortem.
„Dnes je nezvratně prokázáno, že světelné znečištění škodí přírodě, zdraví člověka, je zbytečné a zbytečně ho dokonce platíme. Jeho řešením vyhrají úplně všichni,“ uzavřel astronom.
