Průměrná teplota na hladině oceánů koncem července pokořila rekord

O pokoření rekordu, ke kterému došlo 30. července, podle agentury AFP informovala minulý týden monitorovací služba Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus.

Podle odborníků bude teplota dál stoupat, protože oceány jsou zpravidla nejteplejší v březnu, a nikoliv v srpnu. Horkost vody pravděpodobně částečně způsobuje klimatický jev El Niño, který se objevil i v roce 2016. Mohou za ni ale také změny klimatu a oteplování atmosféry, napsal deník The Guardian.

Teplejší vody mají menší schopnost pohlcovat oxid uhličitý, což znamená, že více tohoto plynu ohřívajícího planetu zůstane v atmosféře. Může to také urychlit tání ledovců, voda z nich teče do oceánů, což vede k dalšímu vzestupu hladiny moře.

Teplejší oceány a vlny veder jsou ohrožením také pro mořské druhy, jako jsou ryby a velryby. Ty se při hledání chladnějších vod přemisťují, čímž narušují potravní řetězec. Vysoké teploty mohou také zmást některé predátory, včetně žraloků, kteří jsou pak agresivnější, upozornil server BBC News.

„Vlna oceánického horka představuje bezprostřední ohrožení pro část mořského života. Na Floridě už pozorujeme znaky bělení korálů, což je přímým důsledkem. Očekávám i další negativní dopady,“ řekl agentuře AFP profesor univerzity v britském Leedsu Piers Forster.

Naměřené údaje se týkají oceánů mezi 60. severní a jižní rovnoběžkou, tedy všech oceánů s výjimkou polárních oblastí. Teplota na povrchu moří se sleduje pomocí lodí asi 150 let, už 40 let se měří také pomocí satelitů a bójí.

Za celou dobu měření průměrná teplota oceánů na povrchu stoupla téměř o 0,9 °C, za 40 let o 0,6 stupně. Průměr posledních pěti let je o 0,2 stupně vyšší než průměrná teplota za období od roku 1991 do roku 2020.

Co se týká konkrétních oblastí, průměrná povrchová teplota severního Atlantiku byla předminulý týden 24,9 stupně Celsia. A např. o rekordním ohřátí Středozemního moře během července - cca 28,7 °C - jsme již informovali.