Článek
Studie zveřejněná v časopise Nature zaznamenává změnu v barvě vod oceánů a moří. Planeta Země, dlouhé roky považovaná hlavně za modrou planetu, postupně zelená, ale ne tak, jak by asi lidé chtěli. Nejvíce postiženy jsou oblasti vod poblíž rovníku v nízkých zeměpisných šířkách.
Nejde jen o barvu, ale o evidentní změnu v ekosystému. Zatím není zcela jasné, jak silné a devastující důsledky budou změny mít, ale situace vědce značně znepokojuje.
Změny barvy byly zaznamenány u více než 56 procent světových oceánů, což je větší oblast, než je celková plocha pevniny.
Phytoplankton blooms are becoming larger and more frequent.
— NASA Earth (@NASAEarth) May 30, 2023
Scientists using @nasa data found that blooms are 60% more frequent and increased 13% in size from 2003-2020. pic.twitter.com/QMw8EVXwQn
Zelenější vody, více planktonu
„Barva oceánů se změnila. My nedokážeme říct jak. Ale můžeme říci, že se v tom odrážejí změny ve společenstvech planktonu, které ovlivní vše, co se jím živí. Změní se také to, jak moc bude oceán pohlcovat uhlík, protože různé druhy planktonu mají různé schopnosti,“ řekla jedna z autorů studie Stephanie Dutkiewiecz v článku Massachusettského technologického institutu.
Oceány jsou nejteplejší v historii měření. Čeká se víc extrémů v počasí
Zelenější vody naznačují přítomnost planktonu, tedy volně se vznášejících řas a sinic, které jsou hojné u povrchových vod oceánů a obsahují pigment chlorofyl. Pigment pomáhá planktonu vstřebávat sluneční světlo a oxid uhličitý, který nadále přeměňuje na cukry. Plankton je základem mořské potravní sítě pro mnohé druhy ryb, ale i základem produkce kyslíku na Zemi.
Phytoplankton blooms can form striking patterns of blue and green seawater, such as those visible in this #Landsat 8 image of the Chukchi Sea.
— NASA Landsat Program (@NASA_Landsat) June 7, 2023
Observations from Landsat allow scientists to monitor these blooms on a global scale. 🌎https://t.co/UtS5XxYAWX pic.twitter.com/pmVjeJtQTl
Vědci zanalyzovali přes 20 let pozorování satelitu Modis-Aqua od amerického vesmírného úřadu NASA. Rozdíly v barvách jsou pro lidské oko ale stále příliš malé.
Členské státy OSN schválily přelomovou smlouvu o ochraně oceánů
V březnu tohoto roku členské státy OSN schválily mezinárodní smlouvu o ochraně oceánů, která má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. Zároveň NASA v lednu 2024 zahájí satelitní misi PACE (plankton, aerosol, cloud-mrak a oceánský ekosystém). Ta bude měřit stovky barev a různé druhy planktonu v oceánu.
Scientists studied how ocean heatwaves affected phytoplankton in the open Pacific Ocean using satellite data, models and @NASA_NCCS supercomputers. 🌊 #WorldOceanMonth
— NASA Earth (@NASAEarth) June 17, 2023
Full story: https://t.co/FCGGAogxac pic.twitter.com/ZV0hZgh1IK
Fytoplankton:
- nejstarší a nejjednodušší společenstvo mikroorganismů, které vznikalo už před třemi miliardami let
- provádí fotosyntézu - z oxidu uhličitého v atmosféře vytváří cukry a kyslík
- je zdrojem obživy pro zooplankton, tedy pro drobné živočichy
- v současnosti se vyskytuje nejvíce v tropických a subtropických vodách, vlivem globálního oteplování a oteplování oceánů se ale distribuce v mnoha regionech zvýší
- není schopen vlastního pohybu a je tak unášen proudy
- dominantními složkami jsou sinice, řasy a někteří prvoci
Mořský plankton se v důsledku globálního oteplování posouvá směrem k pólům
