Článek
Stále však není jasné, jakou roli hrají oomycety (neboli řasovky) v celosvětovém úbytku mořských trav. Jejich vliv na úbytek mořských trav zkoumají vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Brněnští vědci se podílejí na mezinárodním projektu Restoreseas, jehož cílem je odhalit různorodost, distribuci, původ a patogenní roli oomycetů v různých mořských ekosystémech a propojených vodách.
Projekt začal loni a bude pokračovat až do roku 2025. Univerzita o tom informovala v úterní tiskové zprávě.
Změna klimatu ohrožuje lesní půdu
Lidská činnost a „chřadnoucí nemoc“
„Mezi hlavní příčiny úbytku úhoří trávy patří lidská činnost a tzv. chřadnoucí nemoc způsobená oomycety Labyrinthulomycete Labyrinthula. Oomycety jsou organismy podobné houbám, s houbami jako takovými ale vůbec nesouvisí, jsou příbuzné hnědým řasám a rozsivkám,“ řekla Anna Hýsková z ústavu ochrany lesů.
„Nejnovější studie prokázaly, že patogeny oomycet z rodu Phytophthora a Halophytophthora jsou schopné tyto mořské trávy nakazit, způsobují vznik lézí, trávy narušují a snižují klíčivost jejich semen,“ popsala.
Vědci budou studovat různorodost oomycet na různých stanovištích, testovat jejich agresivitu a zjišťovat, jestli nejagresivnější oomycety jsou ty nepůvodní.
„Choroby v mořích se bohužel nedají léčit chemicky např. fungicidním postřikem. Jedinou možností obnovy ekosystému je vysazování nových rostlin. My v tomhle bodě můžeme provést kroky pro zajištění toho, že použité trávy nejsou tímto patogenem napadené. Tím můžeme zajistit, že se patogen dále nešíří v obnovovaných či pozměněných podobách. Jako u mnoha jiných problémů je nejlepším lékem prevence,“ objasnila vědkyně pro Právo.
Anna Hýsková v laboratoři při izolaci rostlinných vzorků pro další zkoumání
Vzorky mořských trav, mangrovníku nebo listů spadlých do vody vědci odebrali z moří ve středomořských biotopech na Sardinii a v atlantických mořských lesích Mauritánie v severozápadní Africe.
„Z odebraných vzorků jsou izolačními metodami získány čisté kultury přítomných oomycet. Po identifikaci jsme poté schopni zjistit jejich mořskou diverzitu,“ sdělila Hýsková.
Následně budou vědci ve spolupráci s portugalským institutem Centro de Ciencias do Mar provádět testy patogenicity nejběžnějších oomycet izolovaných z odumřelých mořských trav. Ty objasní, zda se jedná o závažné patogeny mořské trávy, které by mohly negativně ovlivnit obnovu mořských ekosystémů, jako jsou chaluhové lesy č louky mořské trávy. Letos ještě budou odebírat vzorky v atlantských pobřežních biotopech Portugalska a Brazílie.
Země zezelenala, ale na špatných místech
