Spějeme k další době ledové? Systém oceánského proudění může zkolabovat už za dva roky

Ve zveřejněné studii v odborném žurnálu Nature Communications vědci z Institutu Nielse Bohra a katedry matematických věd Kodaňské univerzity upozorňují na hrozbu kolapsu tzv. Atlantické meridionální cirkulace (zkráceně AMOC). K tomu by podle studie mělo dojít mezi roky 2025–2095.

AMOC přenáší teplou oceánskou vodu z tropů na sever k pólu, kde se ochlazuje a klesá, čímž pohání atlantické proudy mířící zpět na jih.

Problémem je přílišné množství sladké vody z tajícího grónského ledovce, která celý proces zastavuje, protože snižuje hustotu a tím i schopnost klesat ke dnu. V důsledku globálního oteplování je tedy nejslabší za posledních 1600 let.

Systém AMOC je také napojený na části Golfského proudu, tvoří ale jen přibližně 10 procent jeho objemu.

Kolaps systému AMOC, byť ovlivní jen část cirkulace Golfského proudu, by měl podle odborníků naprosto katastrofální důsledky, pomáhá totiž regulovat globální výkyvy počasí.

Ovlivnilo by to deště, na kterých jsou závislí lidé v Indii nebo Jižní Americe. V Evropě (či obecně v oblastech severního Atlantiku) by se zase zvýšil počet bouří a např. v Americe by se zvýšila hladina moří. Důležité je, že ochlazení v Evropě by doprovázelo oteplení v tropickém podnebném pásu, kde to už skutečně „není potřeba“.

Ostatně již dříve se objevily spekulace, že by globální oteplování mohlo být – alespoň v určitých územích – předzvěstí doby ledové.

„Myslím, že bychom měli být velmi znepokojeni,“ řekl minulý týden deníku The Guardian profesor Peter Ditlevsen z Kodaňské univerzity v Dánsku, který vedl novou studii. „Byla by to velmi, velmi velká změna. AMOC se neuzavřel už 12 000 let.“

Systém AMOC se v cyklu dob ledových, který se odehrával před 115 000 až 12 000 lety, opakovaně zhroutil a znovu spustil. Celkem podle vědců 25krát – na základě studií jádra grónského ledovce.

Výzkumníci k analýze použili údaje o mořské hladině sahající až do roku 1870. Analýza je založena na předpokladu, že emise skleníkových plynů porostou stejně jako doposud.

Emise skleníkových plynů jsou spojeny se změnou klimatu a globálním oteplováním, proto jsou důležitým aspektem v této studii. I ony tak mohou mít vliv na tání zmíněné ledové masy v Grónsku, a v důsledku toho i na možné budoucí „vypnutí“ systému AMOC. Vědci tak po snížení produkce skleníkových plynů znovu a znovu volají.

Nejnovější hodnocení Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je však se studií v rozporu. Správa uvádí, že je náhlá změna oceánské cirkulace v tak krátké době nepravděpodobná. Tedy že AMOC v tomto století nezkolabuje.

Profesor David Thornalley z University College London ve Velké Británii souhlasil, že studie má velké neznámé, ale uvedl, že další výzkum je nezbytný.

„Pokud jsou statistiky robustní a relevantním způsobem popisují, jak se chová skutečný AMOC, pak je to velmi znepokojivý výsledek,“ řekl pro The Guardian.