Článek
Varování přináší nová zpráva britské Univerzity v Exeteru, na které se podílelo 160 vědců z 23 zemí. Zpráva shrnuje aktuální stav světových přírodních systémů, kterým hrozí dosažení takzvaného bodu zlomu.
Vědci rozpoznávají zlomové body jako okamžiky, kdy už nelze zabránit degradaci. Výzkumníci odhadovali, že korálové útesy dosáhnou bodu zlomu při oteplení přibližně o 1,2 °C oproti předindustriální éře (1850–1900). Hodnota globálního oteplování je už nyní kolem 1,4 °C.
Poslední dva roky, nejteplejší v historii měření, byly pro korály obzvlášť náročné. Od ledna 2023 procházejí dosud nejrozsáhlejším bělením, které postihuje téměř 85 procent světových útesů.
Bělení nastává, když koráli v důsledku teplotního stresu vypudí řasy žijící v jejich tkáních. Ztrácí tak barvu i zdroj energie a jsou náchylnější k nemocem a úhynu. Korálové útesy přitom chrání pobřežní oblasti a poskytují útočiště zhruba čtvrtině mořských druhů.
Vybělený korál na útesu Costa dos Corais v Brazílii
Korálové útesy jsou podle autorů zprávy první planetární ekosystém, který dosáhl bodu zlomu, a jejich zánik je při současném oteplování téměř nevyhnutelný.
Bude možné korály obnovit?
Někteří vědci však považují závěry studie za přehnané. Uvedli pro deník Guardian, že některé útesy mohou zůstat životaschopné i při oteplení o 2 °C, a varují, že příliš pesimistický postoj by mohl odradit veřejnost od snah o ochranu útesů.
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je navíc možné útesy částečně obnovit.
Mladé korály lze odebrat z přírody, vypěstovat v laboratoři a znovu vysadit, jakmile zesílí.
Přírodní systémy blížící se bodu zlomu
Ať už bude osud korálových ostrovů jakýkoli, je jasné, že nejsou zdaleka jediným přírodním systémem, který je na naší planetě v ohrožení. Blízko k bodu zlomu má podle zprávy několik dalších.
Přírodní systémy, které jsou blízko bodu zlomu (A označuje korálové útesy, B Grónský ledovcový štít, C Západoantarktický ledovcový štít, D permafrost a E subpolární vír v AMOC cirkulaci)
Kolaps hrozí například Amazonskému deštnému pralesu, kde kvůli odlesňování ubývá srážek a krajina se mění v sušší savanu. Podle vědců se Amazonie blíží bodu zlomu rychleji, než se dříve předpokládalo.
Stejně alarmující je úbytek ledu. Části antarktického a grónského ledovcového štítu i horské ledovce nebezpečně mizí rychlým tempem. Tání navíc zrychluje stoupání hladiny světových moří.
Ohroženo je i oceánské proudění známé jako Atlantická meridionální cirkulace (AMOC). Jeho součástí je Golfský proud, který pomáhá zajistit mírné počasí v Evropě i v relativně vysokých zeměpisných šířkách.
Autoři ale tvrdí, že vedle negativních existují i „pozitivní“ body zlomu. Ty mohou vzniknout například díky rychlému rozšíření elektromobilů či obnovitelných zdrojů, které by mohly snížit emise skleníkových plynů a oddálit kolaps ohrožených ekosystémů.
