Hlavní obsah

Mapa ukazuje, které části Česka nejvíce postihla havárie v Černobylu

V neděli to bylo přesně 40 let od havárie v jaderné elektrárně v Černobylu. Při této katastrofě se do atmosféry dostal radioaktivní mrak, který se postupně šířil napříč Evropou a dostal se také na území Česka. Jak se radioaktivní spad šířil a kde ho bylo na našem území nejvíce, ukazují mapy meteorologů a Státního ústavu radiační ochrany.

Foto: Státní ústav radiační ochrany (SÚRO)

Kontaminace Cesiem 137 v Česku v důsledku havárie v Černobylu podle regionů

Článek

K výbuchu jednoho z reaktorů Černobylské jaderné elektrárny, která se nachází na území dnešní Ukrajiny, došlo 26. dubna 1986. Dalších deset dní pak trval požár reaktoru, při čemž stále unikaly další a další radioaktivní látky do atmosféry.

K veřejnosti ale sovětský režim pouštěl informace až se zpožděním, což platilo i pro komunistické Československo.

Nebezpečné látky se vlivem proudění větru roznesly skoro po celé Evropě. Podle animace, kterou zveřejnil španělský Institut pro vědy o Zemi (IGEO), je dobře vidět, jak se v nejbližších dnech po katastrofě šířily radioaktivní částice v ovzduší nad Evropou. Nejprve se začal radioaktivní oblak šířit do severní Evropy, postupně se pak rozprostřel nad velkou část evropského kontinentu.

Dostal se i nad tehdejší Československo. Mapa nahoře v článku, kterou zveřejnil Státní ústav radiační ochrany (SÚRO), ukazuje, které části dnešní České republiky byly podle dat nejvíce kontaminované radioaktivním prvkem Cesium-137, což je umělý radioaktivní izotop vznikající štěpením uranu v jaderných reaktorech a při výbuších.

Hlavní celostátní průzkum byl proveden mezi 16. a 18. červnem 1986 a jeho cílem byl průzkum kontaminace celého státu. Data ukazují, že největší radioaktivní spad byl v pásu od Šumavy přes Českomoravskou vrchovinu až po východní Čechy. Vysoké množství radionuklidu Cesia bylo naměřeno také na severní Moravě a ve Slezsku a také v částech Prahy a v oblasti Krkonoš.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) oblasti radioaktivního spadu korespondují s místy, kde pršelo. Dokládají to přiložené mapy srážek z období od 30. dubna do 9. května 1986. Déšť z atmosféry vymývá částice, včetně těch radioaktivních, a dostane je na zemský povrch. Podobně to funguje třeba i se saharským prachem.

Pokud by se podobná situace stala dnes, ČHMÚ za pomoci modelu TRACON spočítá případnou trajektorii kontaminovaných vzdušných mas. Model se každé úterý počítá v testovacím režimu.

„Za posledních 40 let nastal obrovský pokrok právě v možnostech modelování případných krizových událostí. Zásadním rozdílem je i míra informovanosti směrem k veřejnosti, která bezesporu stojí zejména na kvalitní a nezávislé práci státních institucí, jako je třeba SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) a dalších,“ napsal ČHMÚ.

Výběr článků

Načítám