Článek
AIMS uvedl, že útes zaznamenal největší roční pokles korálového pokryvu v severní a jižní oblasti od začátku monitorování před 39 lety.
Léto 2024 přineslo pro Velký bariérový útes řadu stresorů, včetně tropických cyklón, záplav a přemnožení trneček korálových (hvězdice, která se živí korálem). Hlavním zdrojem úmrtnosti korálů bylo bělení korálů, za které může zvýšená teplota oceánu.
„Prudký pokles byl způsoben masovým bělením korálů, které bylo vyvoláno globální vlnou veder, jež postihla korálové útesy po celém světě. Začalo to v roce 2023 v Karibiku a Velký bariérový útes to zasáhlo v únoru a březnu 2024. Toto bělení mělo velmi vážný dopad na korály Velkého bariérového útesu, a způsobilo, že mnoho z nich uhynulo. A tak se množství živých korálů na Velkém bariérovém útesu velmi prudce snížilo,“ uvedla pro agenturu Reuters ekoložka korálových útesů z AIMS Daniela Ceccarelliová.
Bělení korálů
Bělení korálů je proces, při kterém korály zbělají v důsledku ztráty symbiotických řas a fotosyntetických pigmentů. Tato ztráta pigmentu může být způsobena různými stresory, jako jsou změny teploty vody, světla, slanosti nebo živin. Vybělený korál nemusí být nutně mrtvý a některé korály mohou přežít. Vybělený korál je však ve stresu, je náchylnější k hladovění a nemocem a je ohrožen smrtí. Hlavní příčinou bělení korálů je rostoucí teplota oceánů v důsledku klimatických změn.
Letos v létě je průměrná teplota vody v tamějším oceánu o jeden až 2,5 °C vyšší než obvykle. Extrémně vysoké teploty tu zaznamenali letos v březnu.
Před letošním rokem se pokrytí korály zvyšovalo, ale rychle rostoucí korály jsou podle Ceccarelliové velmi zranitelné. V důsledku nepříznivých podmínek tak došlo k rekordnímu meziročnímu úbytku plochy korálů.
Pokrytí korály v jižní části Velkého bariérového útesu
V jižní části útesu se průměrný pokryv korály v celém regionu snížil z 38,9 % v roce 2024 na 26,9 %. To představuje relativní pokles o 30,6 % oproti úrovni z roku 2024, což je dosud největší zaznamenaný meziroční pokles v celém regionu. U některých jednotlivých útesů došlo k úbytku korálů až o 70,8 %.
Největší roční pokles v pokryvu korály zaznamenali vědci i v severní části útesu, kde pokrytí kleslo meziročně o 24,8 % oproti úrovním z roku 2024.
„Vidíme tedy, že vlny veder v mořích jsou stále častější a intenzivnější. Proto nás znepokojuje, že i když jsme viděli, že se korály mohou zotavit, nevidíme dostatek času na to, aby se mohly zotavit úplně,“ popisuje Coccarelliová.
Velký bariérový útes, největší živoucí ekosystém na světě, se táhne přibližně 2 400 km od pobřeží australského státu Queensland.
