Článek
WMO vydala svou každoroční zprávu o stavu skleníkových plynů v atmosféře. Její výsledky jsou zatím nejhorší od první zveřejněné zprávy pro rok 2004, kdy průměrná roční koncentrace oxidu uhličitého (CO2) činila 377,1 ppm (částic na jeden milion). V roce 2024 už dosáhla 423,9 ppm.
Je to především v důsledku stále zrychlujícího se tempa růstu koncentrací CO2 v atmosféře. Od 60. let do uplynulé dekády se tempo růstu ztrojnásobilo z 0,8 ppm ročně na 2,4 ppm ročně.
V posledních letech však nárůst ještě zrychluje. Mezi roky 2023 a 2024 stoupla průměrná globální koncentrace CO2 o 3,5 ppm, což je nejvíce od zahájení moderních měření na havajské sopce Mauna Loa v roce 1957.
Roční nárůst koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře od roku 1985
„Globální oteplování v důsledku silnějšího skleníkového efektu vede ke stále častějším extrémům počasí. Snižování emisí je klíčové nejen pro klima, ale i pro ekonomickou bezpečnost a blahobyt společností,“ uvedla zástupkyně generálního tajemníka WMO Ko Barrettová.
Emise, požáry i oslabené ekosystémy
Hlavním zdrojem zvýšení koncentrací CO2 zůstává lidská činnost, letošní rekordní hodnoty však ovlivnily i další faktory. V důsledku nejteplejších globálních teplot v historii a intenzivního sucha docházelo k rozsáhlým požárům, které výrazně zvyšovaly emise.
Dalším problémem je také snížená absorpce CO2 světovými pozemními i oceánskými ekosystémy, které obvykle pohltí až polovinu emitovaného množství. Nicméně v důsledku vysychání lesů a rekordně teplého oceánu byla tato jejich schopnost značně limitována.
Jedno z hlavních uložišť oxidu uhličitého - Amazonský deštný prales. Na fotce poblíž brazilského Belému, kde se bude konat letošní klimatický summit.
„Existují obavy, že pozemní a oceánská úložiště CO2 se stávají méně účinnými, což dále zvýší jeho koncentrace v atmosféře, a tím urychlí globální oteplování,“ uvedla vedoucí vědecká pracovnice WMO Oksana Tarasovová.
Snižování emisí nestačí, nutná je i adaptace
Mimo CO2 rekordně narostly také koncentrace metanu a oxidu dusného, tedy druhého a třetího nejdůležitějšího skleníkového plynu souvisejícího s lidskou činností. Oba se dohromady podílí na oteplování klimatu v důsledku skleníkových plynů přibližně 22 procenty (u CO2 je to 66 procent).
Hodnoty skleníkových plynů v atmosféře začínají být alarmující. Současné emise totiž neovlivňují pouze dnešní globální klima, ale kvůli dlouhé životnosti skleníkových plynů budou určovat podobu klimatu i v příštích desetiletích až stoletích.
Zpráva WMO tak opět potvrzuje, že omezení emisí skleníkových plynů je nezbytné k zabránění dalšímu oteplování planety. Zároveň ale ukazuje, že svět se musí připravit i na nevyhnutelné důsledky již probíhající změny klimatu posílením adaptačních opatření.
