Článek
Atlantická meridionální cirkulace (AMOC) je složitý systém mořských proudů v Atlantiku, jehož součástí je i Golfský proud přinášející teplejší vody k evropskému pobřeží. Díky němu panují v Evropě relativně mírné klimatické podmínky i v tak vysokých zeměpisných šířkách.
Vědecká komunita se však obává, že se může tento systém brzy změnit. Od počátku 21. století dochází ke zpomalování proudění AMOC. Vědci tento jev připisují rostoucí teplotě oceánů a s tím souvisejícímu tání ledovců a změně v salinitě mořské vody.
Samotné zpomalování AMOC může vést ke snížení přenosu teplé vody na sever a naopak studené na jih, a tudíž ke změnám v klimatickém systému planety. Podle mnohých studií je však ve hře také úplný kolaps systému, který by měl za následek ještě mnohem dramatičtější změny klimatu.
Schéma narušení Golfského proudu táním ledovců
Oteplení, nebo ochlazení?
Nová studie v časopise Geophysical Research Letters přichází s modelovou simulací změn, které by se v případě narušení AMOC týkaly (nejen) Evropy. Vůbec poprvé je také brán v potaz případný společný vliv kolapsu AMOC a klimatické změny (podle středního scénáře oteplení o 2 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím).
„Co když se AMOC zhroutí a planeta se v tu dobu bude nadále oteplovat? Zvítězí ochlazení, nebo oteplení?“ představuje základní otázku studie René van Westen, výzkumník z Utrechtské univerzity v Nizozemsku a hlavní autor studie.
Připravena byla rovněž interaktivní mapa, která ukazuje dopady kolapsu AMOC na teplotu po celém světě. Pozornému oku neujde, že v některých částech světa dojde k významným změnám. V případě naplnění scénáře dojde v závislosti na regionu k ochlazení, ale i k oteplení.
Nejvíce odlišné podmínky by panovaly v Evropě, kterou by v některých částech čekalo ochlazení. Nejdramatičtější by bylo na severozápadě kontinentu, kde by došlo k prudkému poklesu zimních teplot a nárůstu studených vln. Například v Londýně by zimní průměrná teplota mohla klesnout o více než tři stupně Celsia, v Oslu dokonce až o deset.
Návrat mořského ledu
Hlavní důvodem takto razantního ochlazení by bylo rozšíření mořského ledu v Atlantiku hluboko na jih. Nová ledová plocha by totiž vedla k zesílení ochlazování, protože bílý povrch ledu má vysoké albedo a odráží sluneční záření zpět do vesmíru.
Zajímavé je, že ochlazení by se tak týkalo hlavně zimního období. V letním období, kdy se mořský led posune zpět severněji, naopak nedojde k tak výrazným změnám a Evropa by i nadále čelila vlnám veder. Evropské klima by tak mohlo mít ještě extrémnější výkyvy.
Teploty a rozsah mořského ledu v Evropě před (nahoře) a po (uprostřed a dole i se současným oteplováním) kolapsu AMOC
I když se případné ochlazení může jevit jako dobrá zpráva v současném oteplujícím se klimatu, van Westen varuje, že tomu tak není.
„Společnost v mnoha částech severní polokoule není na takové chladné extrémy stavěná. Může to ohrozit potravinovou bezpečnost i infrastrukturu. Je zapotřebí se připravit i na možnost chladnější budoucnosti,“ uvedl pro CNN.
Extrémní projevy počasí
Výrazné ochlazení by se navíc týkalo téměř výhradně Evropy a vybraných částí Arktidy. V jiných oblastech světa by i nadále převažoval vliv současného globálního oteplování a teploty by byly po kolapsu AMOC relativně podobné.
Ve druhé části naší planety by mohlo navíc dojít ještě k zintenzivnění oteplování, protože by už neexistovala cirkulace, která by přenášela teplejší proudy směrem na sever, a teplo by tak bylo transportováno pouze na jih. U pobřeží Antarktidy by mohlo dojít k oteplení až o téměř 7 °C ve srovnání s předprůmyslovou érou.
Klimatické změny by se samozřejmě neomezovaly pouze na teplotu. Kolaps AMOC by například ovlivnil rozložení srážek a monzunů, zvýšil mořskou hladinu nebo zesílil projevy bouřek. Mohlo by tak dojít k ohrožení řady současných ekosystému, včetně amazonského deštného pralesa.
Změny průměrné teploty vzduchu po kolapsu AMOC na nové interaktivní mapě
A jaké změny by čekaly Česko? Průměrná teplota by se sice vrátila na předindustriální úroveň, zimy by však byly mnohem chladnější než dnes a letní vlny veder by nás trápily i nadále. Velké rozdíly v teplotách by navíc vedly k nebezpečnějším extrémním projevům počasí, než máme dnes.
Jak pravděpodobný je kolaps AMOC?
Zdali je však tato budoucnost reálná, není v tuto chvíli jisté. Vědecká komunita se zatím neshodne na otázkách, kdy a jakým způsobem dojde k narušení AMOC. Hlavní problém je především v tom, že neexistují dlouhodobá pozorování a modelové výstupy zatím nejsou jednotné.
Přestože autoři této studie nejsou prvními, kdo varuje před možným kolapsem AMOC, existuje i mnoho vědců, kteří tvrdí, že k tomu nedojde ve 21. století. Takové je i stanovisko poslední zprávy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu. Podle ní je Golfský proud zatím dostatečně stabilní na to, aby nastal jeho brzký kolaps.
Další výzkum v této dosud méně probádané oblasti je tedy velmi důležitý. I když zatím není jasné, zda ke kolapsu v blízké budoucnosti dojde, situaci je kvůli možným následkům důležité monitorovat, abychom byli na případné změny připraveni. Pomoc by mohlo také zpomalení současného oteplování, které bude hlavním faktorem případného kolapsu.
„Je naprosto jasné, že kolaps AMOC by byl pro lidskou společnost velmi špatný. Chceme se mu za každou cenu vyhnout,“ dodává van Westen.
