Článek
Okraje Amazonie zažívají klimatické extrémy, jaké region nepamatuje. V Peru a Bolívii sucho ničí přírodu, v Ekvádoru kvůli nízkým hladinám řek kolabují vodní elektrárny a celé oblasti zachvacují požáry. Podle vědců mají všechny tyto jevy společného jmenovatele.
Nová analýza projektu Monitoring of the Andean Amazon Project (MAAP) organizace Amazon Conservation odhaluje, že kácením deštného pralesa dochází k narušení běžného vodního cyklu v regionu. A tím se mění i místní klimatické podmínky.
Princip létající řeky. Vlhkost v Amazonii proudí od Atlantiku až k jihozápadnímu okraji deštného pralesa.
Většina srážek nad Amazonií pochází z vlhkého vzduchu, který přinášejí pasáty z Atlantského oceánu. Amazonský deštný prales pak funguje jako čerpadlo: stromy vodu nasají, vypaří a tak ji předávají dál na západ až k Andám. Tento fenomén vědci nazývají „létající řeky“.
„To jsou síly, které vytvářejí a udržují amazonský prales. Pokud to čerpadlo rozbijete tím, že prales vykácíte, déšť se přestane dostávat tam, kde je potřeba,“ řekl vedoucí výzkumník MAAP Matt Finer.
Domorodci ztrácejí rytmus přírody
Analýza zjistila, že obzvláště zranitelné jsou oblasti jižního Peru a severní Bolívie. Tento region je na „létajících řekách“ extrémně závislý, protože ty jsou zdrojem až 50 procent veškerých srážek. Řeky vysychají, což má značný dopad na místní zemědělství, rybolov a energetiku.
Létající řeky v Amazonii v období dešťů (modré šipky), v přechodném období (fialové šipky) a v období sucha (oranžové šipky). Mapa označuje zalesněná (zeleně), odlesněná (červeně) a nejvíce ohrožená území narušením létajících řek (žlutě) v Amazonském deštném pralese.
„Poslední dva roky přinesly nejsušší podmínky, jaké Amazonie zažila. Ekologické kalendáře, podle nichž se dříve řídilo sázení i lov, jsou stále méně spolehlivé. Domorodé komunity to zasahuje víc než samotná změna klimatu,“ uvedla Corine Vriesendorpová z Amazon Conservation.
Problém přitom nezačíná v Andách, ale stovky kilometrů dál v Brazílii. „Létající řeky“ tam během sucha míří přes oblasti, kde se masivně kácí kvůli chovu dobytka a pěstování plodin. Výsledkem je méně srážek na západě kontinentu.
Amazonie má vliv na klima celé planety
Vědci již delší dobu varují, že tento proces může vést k tomu, že se Amazonský deštný prales, jeden z nejcennějších ekosystémů na naší planetě, bude postupně měnit v savanu – mnohem sušší travní porosty s menším množstvím stromů.
„Období sucha je nyní o pět týdnů delší a srážky ubyly o 20 až 30 procent oproti situaci před 45 lety. Pokud odlesňování překročí 20 až 25 procent a globální teplota stoupne o dva stupně Celsia, Amazonie nevyhnutelně dosáhne bodu zlomu,“ varuje brazilský klimatolog Carlos Nobre, spoluautor pojmu „létající řeky“.
🚨What happens when the world’s largest rainforest runs out of rain?
— Rainforest Foundation US (@RainforestUS) September 19, 2025
The droughts that gripped the Amazon in 2023 and 2024 were the most extreme on record, leaving lasting impacts that continue into 2025.
👇Visit our Amazon Drought page to learn what’s behind drought in the… pic.twitter.com/DcjVXWRkMq
Kolaps amazonského pralesa by měl katastrofální následky nejen pro místní komunity a ekosystémy, ale může ovlivnit i stabilitu klimatu daleko za hranicemi regionu. Amazonský deštný prales totiž váže obrovské množství oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu.
„Abychom se vyhnuli kolapsu, potřebujeme okamžitě zastavit odlesňování a zahájit rozsáhlou obnovu lesů. Pokud to uděláme, stále můžeme Amazonský prales zachránit,“ dodal Nobre.
Budoucnost Amazonie však závisí na spolupráci celého regionu. Bez Brazílie, kde aktuálně dochází k největší degradaci a k rekordnímu úbytku pralesa, zůstanou snahy sousedních zemí jen kapkou v moři.
