Článek
Zdá se, že ledovce zatím odolávají dopadům klimatických změn lépe, než se tušilo. Svým ledovým povrchem totiž ochlazují okolní vzduch, který pak pomáhá zpomalovat jejich tání a ústup v důsledku rostoucích globálních teplot.
Podle nové studie výzkumníků z Rakouského institutu vědy a techniky (ISTA), zveřejněné v prestižním časopise Nature Climate Change, ale tato přirozená obrana nemusí mít dlouhého trvání. Výsledky naznačují, že ledovce brzy přijdou o svou schopnost „samoochlazování“.
Tým vedený Thomasem Shawem analyzoval obrovský soubor hodinových dat z 350 meteorologických stanic na 62 ledovcích po celém světě. Vědci sledovali, jak se liší teplota vzduchu v blízkosti povrchu ledovce od teploty okolního vzduchu.
Ledovce se ještě brání
Základy aktuální studie byly položeny už dříve, když stejná skupina odborníků analyzovala data na klimatické stanici na svazích Mount Everestu v nadmořské výšce 5000 metrů. Výsledky pro ni byly překvapivé.
„Po důkladném prozkoumání dat jsme pochopili, že ledovce reagují na oteplující se vzduch v létě zintenzivněním teplotní výměny na svém povrchu, čímž okolní vzduch rychleji ochlazují,“ uvedla spoluautorka studie Francesca Pellicciottiová.
Nad velkými ledovci vznikají vrstvy studeného vzduchu, které vlivem gravitace stékají dolů jako takzvané katabatické větry.
Síla katabatických větrů (modré šipky) narůstá v důsledku globálního oteplování (b) ve srovnání s běžným stavem atmosféry (a).
Jedná se o sestupné studené proudy chránící ledovec i okolní ekosystémy. Podobně se chovají i další velké ledovce po celém světě.
Prchavá reakce na oteplující se svět
Zatímco tedy globální teploty vzduchu nadále stoupají, povrch ledovců zůstává mírně chladnější. V nově vydané studii vědci zjistili, že teplota ledovců v blízkosti povrchu se zvyšuje pouze o 0,83 stupně Celsia na každý stupeň Celsia oteplování v regionu.
Výzkumníci nicméně varují, že tento proces nesignalizuje dlouhodobou odolnost, ale spíše se jedná o prchavou reakci na oteplující se svět. Nová studie odhaduje, že tato reakce ledovců pravděpodobně dosáhne svého vrcholu ve 30. letech 21. století.
Postupné oddělování a opětovné propojení teplot vzduchu nad ledovci s teplotami okolního prostředí s ohledem na budoucí vývoj klimatu. V části b) je současný stav samoochlazovací schopnosti ledovců, v části c) její vrchol a v části d) ztráta schopnosti.
„Čím více se klima otepluje, tím více to nutí ledovce ochlazovat jejich vlastní mikroklima a místní prostředí v údolí. Tento efekt však nebude trvat dlouho a před polovinou století dojde k posunu trendu,“ řekl hlavní autor studie Thomas Shaw.
Čas, který nám ledovce dávají, musíme využít
Shawův tým předpokládá, že ledovce ztratí svou schopnost oddělovat své klimatické podmínky od okolních přibližně do roku 2040 a „spojí se“ tak s globálním klimatem.
Současné oteplování totiž způsobuje jejich tání, i přestože se ledovce brání. Až se táním zmenší jejich rozloha a mohutnost natolik, že výrazně omezí katabatické větry, přijdou už tak degradované ledovce o poslední částečnou ochranu. Poté začnou tát mnohem rychleji.
Studie tedy naznačuje, že ústup ledovců je už dnes prakticky nevyhnutelný. Protože jsou ledovce pro mnoho oblastí hlavními vodojemy, může to znamenat velké problémy. Podle autorů studie však ještě není pozdě.
„Fakt, že samoochlazování ledovců zatím přetrvává, nám dává prostor připravit se. Měli bychom ho využít k lepšímu hospodaření s vodními zdroji a k promyšleným opatřením proti dopadům klimatické změny. Ledovce nám dávají čas navíc. Je na nás, jak ho využijeme,“ dodal Shaw.
