Hlavní obsah

O přerušení výuky požádalo od začátku roku sotva 20 škol. Většina čeká na nový zákon

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

O změnu organizace školního roku kvůli šíření covidu-19 požádalo od začátku letošního roku jen kolem dvacítky škol. Informovalo o tom ministerstvo školství. Úřad může školám povolit přerušení výuky, když kvůli vysokému počtu pracovníků v karanténě nemohou zajistit prezenční vzdělávání. V Česku je zhruba 4200 ZŠ a 1300 SŠ.

Foto: Petr Švancara, ČTK

Ilustrační snímek

Článek

„Od začátku roku přišlo na MŠMT ke čtvrteční (27. ledna) 15. hodině 17 žádostí o změnu organizace školního roku, které byly také vyřízeny. Další dvě žádosti jsou v řízení,“ sdělila nyní Novinkám Lednová.

Souhlas se změnou organizace školního roku tak obdržely např. školy ze Středočeského, Plzeňského, Ústeckého, Moravskoslezského či Jihočeského kraje.

„Když už objektivně nelze pokračovat“

Podle informací na webu resortu povoluje ministerstvo uzavřít školu v případech, kdy není objektivně možné pokračovat v prezenční výuce. „Takovým případem je situace, kdy chybí kritický počet pracovníků nezbytných k zajištění výuky,“ uvedl úřad.

Pro karanténu žáků po antigenních testech platí jiná pravidla než ve firmách

Věda a školy

Zpravidla jde podle ministerstva o absenci více než 30 procent pedagogických pracovníků školy. Poté je podle MŠMT možné povolit přerušení výuky po dobu pěti pracovních dnů.

Nepotřebujeme poslat děti na týden na prázdniny navíc. Chceme učit aspoň distančně, protože to je pořád lepší než to, co máme teď.
Jiří Zajíček, ředitel školy

Termíny prázdnin a vyučování stanovuje vyhláška o organizaci školního roku. Podle školského zákona pak mohou ředitelé sami ze závažných organizačních nebo technických důvodů rozhodnout o nejvýše pěti dalších volných dnech, tedy tzv. ředitelském volnu. O důvodech by měli s dostatečným předstihem informovat zřizovatele školy, tj. nejčastěji obec či kraj.

Pravidelně testovat se budou i studenti vyšších odborných škol

Věda a školy

Změnu v organizaci školního roku může ministerstvo stanovit v dalších případech, kdy není možné zajistit výuku ve škole. Rozhodnout tak může plošně pro všechny školy nebo i na základě žádosti ředitele pro konkrétní školu.

Možnost vyhlásit volné dny ředitelem či stanovit odlišnosti v organizaci roku se nevztahuje na mateřské a jazykové školy.

Ředitelé si přejí, ať si Senát pospíší

Školy v současnosti čekají na schválení zákona, podle kterého by ředitelé mohli kvůli chybějícím pedagogům v souvislosti s epidemií vyhlásit až 10 dní mimořádného ředitelského volna nebo výuky na dálku. Sněmovna tento týden v úterý s předlohou souhlasila, příští týden by o ní mohl hlasovat Senát.

Školy budou moct samy vyhlásit volno kvůli covidu, rozhodli poslanci

Domácí

K řešení nedostatku personálu mohou školy v současnosti využít buď pěti dnů ředitelského volna, nebo, pokud je už vyčerpaly, požádat právě ministerstvo o změnu organizace roku. V případě, že ministerstvo žádosti vyhoví, rodiče mají nárok na mimořádné ošetřovné.

„Současná epidemická situace ve školách si vyžaduje co nejrychlejší schválení zákona o mimořádném ředitelském volnu a výuce na dálku,“ prohlásil ve čtvrtek předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček.

Školy by podle něj uvítaly, kdyby Senát hlasoval o návrhu zákona dříve než ve čtvrtek 3. února, kdy je to v plánu.

Ředitelské volno kvůli omikronu: gymnázium ho vyhlásilo teď, jiné školy si ho vyplýtvaly

Věda a školy

Ředitelé podle Zajíčka totiž většinou nechtějí vyhlašovat volno nebo žádat ministerstvo školství o změnu organizace školního roku, protože to by znamenalo přerušení výuky. Vzhledem k obtížnosti zajištění prezenčního vzdělávání a bezpečného prostředí ve školách by podle něj někde už nyní pomohlo, kdyby mohli rozhodnout o převedení výuky do online prostředí. A nečekat, než školu - pokud vůbec - zavře hygiena, případně než pošle třídu do karantény.

Zajíček současnou epidemickou situaci v některých školách označil za zoufalou. Hygienici už podle něj ani nestíhají reagovat na výskyt nákazy včas. Ředitelé nemají pravomoci k nařizování karantény, takže žáci pak po rizikovém kontaktu chodí do školy, dokud nedostanou zprávu z KHS. Ta podle něj přijde někdy třeba po dvou dnech, jindy vůbec.

Omikron už zasáhl školy plnou silou

Koronavirus

Podle ministerstev zdravotnictví a školství je režim trasování rizikových kontaktů ve školách nastaven tak, aby nevznikaly časové prodlevy mezi vytrasováním a nahlášením karantény. V případě, že přesto zpráva o nařízení karantény žákům nepřijde, nepovažuje podle Lednové MŠMT za chybu, když ředitel o kontaktu s nakaženým informuje rodiče a po domluvě zůstanou děti pět dní doma.

Zajíček namítl, že pak ovšem záleží na vůli rodičů.

Ve školách se změnil ochranný režim. Karanténa se řídí hlavně podle roušek

Věda a školy

„My zkrátka nepotřebujeme poslat děti na týden na prázdniny navíc. Chceme učit aspoň distančně, protože to je pořád lepší než to, co máme teď,“ poznamenal Zajíček k možnostem změny organizace či mimořádného volna.

V Masarykově střední škole chemické v Praze 1, kde je ředitelem, ve čtvrtek podle něj čekalo na zprávu z hygieny po rizikovém kontaktu sedm tříd. Na dnešek, tj. pátek 28. ledna, proto vyhlásil den ředitelského volna, který měl ještě k dispozici.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám